Student World

***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Objevy v severním Kazachstánu datované do chalkolitu pomáhají určit, kdy poprvé došlo k domestikaci koně.

Domestikace koně představovala velmi významný civilizační přelom. Jenom ona finálně umožnila vznik rozsáhlých a potenciálně ničivých kočovnických skupin typu Mongolů. Stačí si připomenout, že třeba v Novém světě nic podobného neexistovalo a Velké prérie mohly být ve větší míře obydleny teprve poté, co se Indiáni zmocnili koní uprchlých Evropanům. A nakonec, kůň měl představovat také jednu z hlavních výhod indoevropských národů, umožnil jim ovládnout značnou část Evropy a do značné míry způsobil, jakými jazyky se dnes ve většině Evropy hovoří.

Kde ale k domestikaci poprvé koně došlo? Logicky se přepokládala východní Evropa nebo střední Asie. No a protože k expanzi Indoevropanů do střední Evropy došlo před rokem 2000 př. n. l., máme zde dolní hranici. Nejspíš ale k domestikaci koně došlo mnohem dříve. To potvrzují i nové nálezy z Kazachstánu, spadající do kultury místní doby „měděné“ – chalkolitu. Archeologům se podařilo objevit zbytky ohrady a nejstaršího známého koňského trusu. Datování nálezu se pohybuje zhruba kolem roku 3600 př. n. l.
Nejjednodušším dokladem pro domestikaci koně by bylo najít doklady „jezdeckého vybavení“. V první fázi se ovšem zřejmě vyrábělo bez použití trvanlivých materiálů. Měď, jediný tehdy používaný kov, zde výraznější uplatnění nenašla.
Tehdejší kultura využívala koně především jako zdroj potravy, masa a mléka (vzpomeňme na Mongoly s jejich kobylím jogurtem, ba i kvašenými nápoji z kobylího mléka). Právě domestikace koně zřejmě umožnila tehdejším obyvatelům, stavět si relativně velké a stálé vesnice. Oproti jiným domácím zvířatům mají koně tu výhodu, že přežijí venku (bez chléva/ustájení) i zimní sněhové bouře. (Kazachstán má pořádně vnitrozemské klima.) Jednalo se tedy o dobytkářskou kulturu (prakticky bez zemědělství), nikoliv však o kočovníky.
Až později zde došlo k zavedení chovu krav a ovcí, přičemž tato inovace vedla kupodivu ke zvýšení mobility místních populací, které se kvůli dobytku na zimu přesouvaly do chráněnějších a teplejších oblastí.

Zdroj: Eurekalert,
V článku je zajímavě popsán i postup, jak byla pravěká koňská ohrada v krajině identifikována – jako místo se zvýšenou koncentrací fosforu (což platí i třeba pro pravěké kovárny, kde je však navíc ještě zvýšená koncentrace draslíku).

autor Pavel Houser