Student World

Archeologické průzkumy peruánského pobřeží v oblasti Monte Chico posunuly stáří indiánských civilizací zase o kousek hlouběji do minulosti. První pyramidy se zde stavěly už kolem roku 3000 př. n. l.
Článek na toto téma, který se objevil v internetové verzi časopisu New Scientist, nadto jako zajímavost uvádí i zjištění vědců, že změna lovecko-sběračské kultury v usedlou městkou civilizaci proběhla velmi rychle, za pouhých 150 let. Obyvatelé oblasti And díky tomu začali budovat první pyramidy zhruba ve stejné době jako starověcí Egypťané.
Tvůrci pyramid v Monte Chicu ovšem vůbec neuměli vyrábět keramiku, nevytvářeli monumentální sochy a neznali ani písmo. Stará peruánská civilizace, jejíž nejprozkoumanějším místem je prozatím město Aspero, byla založena především na rybolovu (sítě z bavlněných vláken), méně už na zemědělství. V úzkých údolích středního Peru bylo ovšem tehdy známo i pěstování dýní, fazolí, avocada a bavlny (včetně zavlažování, které se poprvé objevilo zřejmě přímo v této době). Mezi říčními údolími a pobřežím probíhala čilá obchodní výměna.
Tehdejším městům dominovaly až 100 metrů vysoké kamenné pyramidy. Byly vytvářeny po jednotlivých "patrech", přičemž každá vrstva kamenů se před další stavbou zarovnala za použití malty. V každém z prozatím prozkoumaných míst nalezli archeologové také kruhové náměstí o průměru od 20 do 40 metrů.
Specifický charakter kultury v Monte Chicu zmizel kolem roku 2000 př. n. l., kdy se v této oblasti objevilo pěstování kukuřice. Té se lépe dařilo v jiných oblastech, především prostornějších údolích na severu a jihu země; tyto oblasti pak začaly určovat vývoj peruánských předkolumbovských civilizací.

Zdroj: New Scientist
http://www.newscientist.com/article.ns?id=dn6829

K tomu poznámky:
– Nepřítomnost písma platí pro prakticky veškeré předkolumbovské peruánské civilizace, byť se jedná o těma značně diskutované. Každopádně žádný jednoznačný důkaz o znalosti písma v této oblasti podán nebyl.
– Kukuřice byla podle všeho poprvé pěstována v Mexiku. Do Peru se dostala právě odtud. Není to přitom jediný mexický kulturní import – později se v Peru objevila vyspělá kultura chavínská, která bývá – například vzhledem ke kultu jaguára – spojována s mexickými Olméky (nevím, zda tento názor stále ještě převládá). Není jasné, zda keramiku objevili v Peru nezávisle, nebo zda i tato technologie se sem dostala z Mexika.
– Místní usedlá civilizace založená do značné míry na rybolovu spadá do zajímavé skupiny kultur, jejichž nositelé vzhledem ke specifickým klimatickým podmínkám dokázali sídlit na jednom místě, aniž by byli závislí na zemědělství. Jistou obdobou by mohla být kultura severozápadu Severní Ameriky (Haidové, Nutkové…).
– V době, kdy jsem se předkolumbovskou Amerikou soustavněji zabýval, byla za nejstarší vyspělou kulturu na jih od Panamského průplavu pokládána ekvádorská Valdivia. Současné názory na tuto kulturu (datování apod.) mi nejsou známy.

autor Pavel Houser