Pohledy ho historie světových IT firem (8): Sun Microsystems

Člověk | 22.08.2008

Poznámka Pavel Houser: Následující seriál vycházel v roce 2007 v časopisu Business World. Na Science Worldu zveřejňujeme verzi textů před redakčními úpravami. Aktuálnost údajů je samozřejmě ovlivněna ročním zpožděním od původního vydání, nicméně i tak se domnívám, že seriál zde stojí za zveřejnění.

Od svého vzniku prosazuje společnost Sun Microsystems Inc. vizi „Síť je počítačem“, jejíž naplnění ji vyneslo na samotnou špičku mezi poskytovateli výkonného hardwaru, softwaru a služeb pro provoz internetu a umožnilo firmám po celém světě rozšířit rozsah podnikání. Technologie vyvinuté v Sunu se staly samozřejmou součástí internetu, využívají se v takřka čtyřech miliardách mobilních telefonů stejně jako v nejvýkonnějších superpočítačích či v největších datových skladech na světě na světě.

Společnosti Sun Microsystem a Sybase přednedávnem oznámily, že pokořily hranici jednoho bilionu databázových záznamů a vytvořily největší datový sklad na světě. Co to znamená? Obří digitální sklad je díky pokročilým technologiích, sestávajících se ze serverů Sun Fire a úložných subsystémů Sun StoreEdge, schopen nést dostatek dat na to, aby bylo možné uložit historii všech obchodů na celosvětových burzovních trzích nebo zaznamenat veškeré transakce všech platebních karet na světě za posledních sedm let. Není pochyb o tom, že zvětšující se datové sklady se stávají pro společnosti čím dál víc důležitějšími. Mohou v nich nejen uchovávat stále rostoucí objemy dat, ale i záznamy o jejich zpracování a provádět jejich správu. Sun Microsystems současně oznámil, že společně se Sybase získaly významné zákazníky, jako jsou American Airlines, Bank of Montreal, Nielsen Media Research, Télefonica, Samsung Card, LG Card a Federální ministerstvo dopravy USA.

Síť je počítačem

Sun Microsystems založili v roce 1982 čtyři mladíci, jejichž osud spojilo doktorandské studium na Stanfordské univerzitě v Palo Altu. Prozrazuje to ostatně i slovo Sun v názvu společnosti, které je zkratkou projektu označovaného jako Stanford University Network. Na návrhu první UNIXové pracovní stanice tohoto projektu pracoval Andy Bechtolsheim, jenž na Stanfordu studoval postgraduálně počítačovou vědu. Ten si uvědomil, že řešení, které se zrodilo v akademickém světě, by se mohlo dále rozvíjet a využívat i v komerční sféře. Pro svou koncepci brzy získal tři společníky, jimiž byli Vinod Khosla, Scott McNealy a Bill Joy.
Společnost se zrodila z jednoduché myšlenky, že počítačové sítě jsou víc než prostý součet jejich částí. Svou vizi zakladatelé Sunu vyjádřili ve známém sloganu: „The Network Is The Computer™“ (Síť je počítačem). V době, kdy ještě neexistoval World Wide Web, byli totiž přesvědčeni, že komunikace a přístup k informacím nemohou být omezovány překážkami, které vytvářejí softwarové a hardwarové architektury vlastněné jednotlivými producenty. Za zmínku stojí, že autorem známého loga Sun Microsystems není profesionální designér, jak je tomu u jinch velkých firem, nýbrž Vaughan Pratt, profesor počítačové vědy ze Stanfordu.
Následujícího roku podepsala nově vzniklá firma první velký kontrakt na dodávku UNIXových serverů pro Computervision. Sun tak získal prostředky, které mohl investovat do vývoje. To se mu vyplatilo. V roce 1987, pouhých pět let od založení, se Sun díky vývoji a zavádění nejnovějších technologií dostal na první místo v prodeji pracovních stanic. Ještě před koncem 80. let společnost představila systém SPARCstation 1, první model typu „krabice na pizzu“. Toto označení si pracovní stanice získala proto, že její součásti byly tak hustě napěchovány, že se vešly do skříňky o rozměrech papírové krabice na pizzu. Partnerství Sunu s firmami Informix, Ingres, Oracle a Sybase pak vytvořily předpoklady k tomu, aby se produkty Sunu staly nejvýznamnější databázovou platformou.
Stystém SPARCstation 10, uvedený o tři roky později, byl prvním multiprocesorovým počítačem tohoto typu. Na počátku 90. let se tak Sun dostal na první místo i ve výkonnosti stolních počítačů. V roce 1994 společnost oznámila, že krátce dvanácti letech své existence dosáhla zásadního milníku – prodala jeden milion systémů, v témže roce byl Sun poprvé zařazen do žebříčku Fortune 500. O rok později se na plátna kin dostal film Příběh hraček (Toy Story), první animovaný film, který byl kompletně vytvořený na počítačích, přesněji na více než sto systémech značky Sun.
Společnost i přes řadu problémů, s nimiž se musela vyrovnávat v první polovině tohoto desetiletí, neopouští pozici lídra v serverových technologiích. Sun Fire T2000, představený na konci roku 2005, získal ocenění Technology of the Year Awards, vyhlašovanou časopisem InfoWorld. Toto ocenění získávají nejvýznamnější technologie uplynulého roku, které mohou mít potenciálně největší dopad na podnikové strategie IT. Sun Fire T2000 byl prvním serverem, který byl od základu navržen pro internetové pracovní úlohy a pro provoz současných i budoucích webových aplikací a distribuovaných databází. Systémy Sun Fire T2000 postavené na procesoru UltraSPARC T1 9,6 GHz s kódovým označením Niagara dosáhly osmi světových rekordů v typových úlohách a určily nový průmyslový standard výkonnosti, energetické a prostorové efektivity s polovičními nároky na napájení oproti konkurenčním systémům. Procesor UltraSPARC T1, označovaný jako první „ekologický procesor“, navíc může díky svému výkonu podle provedených výzkumů zredukovat počet všech webových serverů na světě na polovinu, což by mělo stejný vliv na snížení emisí oxidu uhličitého jako vysazení 400 tisíc hektarů lesa.

Šálek horké kávy

Sun Microsystems byl ovšem od počátku existence společností, která nabízí komplexní síťová řešení, tedy i softwarové produkty. Společně s IBM, Hewlett Packard a dalšími firmami se například na konci 80. let podílel na sjednocení systémového software UNIX. Nicméně již v roce 1984 spatřila ve vývojovém středisku Sunu světlo světa UNIXová technologie NFS (Network File System), která se díky bezplatné licenci stala standardem pro sdílení souborů v síti. V praxi si klient mohl poprvé prostřednictvím NFS jednoduše připojit disk ze vzdáleného serveru a pracovat s ním jako s lokálním (v prostředí Linuxu – založeném na UNIXu – se zřejmě jedná o nejpoužívanější protokol pro tyto účely.) NFS se několik let dopracovával, ale verze z roku 1989 nesoucí číslo 2 byla plně využitelná; třetí verze, která je k dispozici od roku 1995, přinesla nejen řadu vylepšení týkajících se zlepšení výkonu, ale také oficiálně podporu pro přenosy přes TCP.
Nejznámějším softwarovým produktem Sunu je bezesporu Java, objektově orientovaný programovací jazyk, který vysoko „přerostl svého tvůrce“. Java patří k nejpoužívanějším programovacím jazykům na světě. Díky své přenositelnosti je používána pro programy, které mají pracovat na různých systémech počínaje čipovými kartami (platforma JavaCard), přes mobilní telefony a různá zabudovaná zařízení (platforma Java ME), aplikace pro desktopové počítače (platforma Java SE) až po rozsáhlé distribuované systémy pracující na řadě spolupracujících počítačů rozprostřené po celém světě (platforma Java EE).
Proč vlastně v Sun Microsystems vymýšleli nový programovací jazyk? Podnět k jeho vytvoření dal již v prvních letech existence společnosti spoluzakladatel Sunu Bill Joy. Domníval se, že společnost by měla nabídnout programovací jazyk, který by byl multiplatformní a umožňoval stručný a efektivní zápis programů. Navíc by měl být systémem využitelným i pro domácí spotřebiče. První verze byla pojmenována Oak (Dub). Tým, který tento program vyvinul, dokonce představil i „spotřebič“ nazvaný Star 7, který by mohl nový jazyk využívat. Jednalo se jakousi kombinaci PDA a dálkového ovladače, vybaveného procesorem RISC, dotykovým displejem a umožňujícího práci s aplikacemi v jazyce Oak. Problémem bylo, že v té době nebyl ještě trh na podobá zařízení připraven, Star 7 se proto nikdy nedočkal sériové výroby.
Nový programovací jazyk byl tedy na světě, ale nebylo pro něj uplatnění. Bill Joy navrhl, aby se začal Oak uplatňovat v prostředí internetu. Celosvětová sít se v té době začala exponenciálně rozrůstat a získávala den co den tisíce nových uživatelů. Oak byl prvním řešením, jak oživit statické webové stránky. Malý kód, který se interpretoval prostřednictvím webového prohlížeče na straně klienta, byl nazván applet. Připomeňme ještě, že prvním komerčním prohlížečem, který podporoval applety, se stal Netscape Navigator (v roce 1995 jej ještě používalo 80% uživatelů internetu). Ale podpora spouštění appletů byla postupně dodána do většiny webových prohlížečů, ať již přímo či prostřednictvím takzvaných zásuvných modulů.
Když se v roce 1995 zjistilo, že jeden programovací jazyk nazvaný Oak už existuje, došlo k přejmenování. Programovací jazyk, jehož výhody mu brzy získaly ohromující úspěch, obdržel nový název: Java. Technologie byla poprvé představen na konferenci SunWorld v roce 1995 a byla postupně licencována takovým společnostem, jako jsou např. IBM, Microsoft, Symantec, Silicon Graphics, Oracle či Toshiba.
V čem je Java specifická? Patrně nejdůležitější je skutečnost, že tento jazyk je interpretován prostřednictvím „virtuálního stroje“ (Java Virtual Machine, JVM), což mu umožňuje nezávislost na konkrétním hardwaru či operačním systému. V současnosti Java není jen pouhým programovacím jazykem, ale celou technologií. Na této platformě byl vytvořen například populární program ICQ stejně jako síťová řešení největších internetových obchodů eBay a Amazon či aplikace, které najdeme jak v miliardách mobilních telefonů, tak i v desítce superpočítačů, patřících k nejvýkonnějším na světě… přesto však, zdá se, má Java svá hvězdná léta ještě před sebou.
Java je dnes dostatečně vyzrálá na to, aby se stala průmyslovou platformou. Donedávna roku byl jazyk Java proprietárním standardem společnosti Sun a jeho vývoj byl řízen z Java Community Process. Sun reagoval na výtku, že vyvíjí žádaná programovací rozhraní (API) Javy příliš pomalu a nepřijímá podněty od jiných firem. Přikročil proto v tomto roce k razantnímu řešení: firma se rozhodla poskytovat licence na Javu zdarma a inkasovat autorské honoráře za aplikace.To neznamená nic jiného, že vývojáři si již dnes mohou bezplatně stáhnout kód Javy, dělat s ním co chtějí a neplatit Sunu ani dolar, pokud ovšem nebudou sami inkasovat za aplikace, které v Javě vytvoří a prodají, nebo jej nasadí ve vlastní firmě.
Analytici komentovali tento krok slovy, že Java „přerůstá Sun a stává se nezávislým, velkým organismem“. Že to má i své nevýhody, o tom není sporu. Původní vize Billa Joye vyjádřená slovy „napsat jednou používat kdekoli“, už dnes neplatí. S otevřením Javy a zejména jejích extenzí a API to přestane platit ještě více. Jiná cesta ale dnes pro Javu neexistuje.

Sun na výsluní

„Máme za sebou ziskové čtvrtletí, v němž jsme pokračovali v pokroku z provozního, strategického i finančního hlediska. Stále jsme odhodláni dosáhnout ve čtvrtém čtvrtletí minimálně čtyřprocentního provozního zisku,“ komentoval Jonathan Schwartz, současný prezident a generální ředitel společnosti Sun Microsystems, výsledky třetího čtvrtletí fiskálního roku 2007.
V posledních letech tomu tak nebylo vždy. Počátek 21. století s sebou přinesl „splasknutí internetové bubliny“ a akcie i zisky Sunu klesly. Na hospodářských výsledcích v uplynulých letech se pak podepsal zvláště pokles investic u telekomunikačních společností (které přecenily své síly při nákupu drahých licencí na provoz mobilních sítí třetí generace). Kromě těchto událostí, na něž musela firma reagovat, sužovaly Sun i vnitropodnikové problémy, zejména vysoké náklady a přezaměstnanost. Z důvodů opakovaného poklesu zisku rezignoval v minulém roce na post výkonného ředitele Scott McNealy, spoluzakladatel a dlouholetý šéf Sunu. Na jeho místo zvolilo představenstvo zmíněného Jonathana Schwartze, jehož restrukturalizace firmy a stanovení nových cílů se nyní začínají promítat do hospodářských výsledků.
Společnost Sun Microsystems začala na jedné straně nabízet i jednodušší technologie stroje pro běžné zákazníky – jedná se zvláště o počítače s procesorem od AMD (namísto procesoru vlastního typu, jak bývalo u Sunu zvykem), na nichž může běžet jak operační systém Linux, tak Windows od Microsoftu. Na straně druhé se firma začala znovu zaměřovat na produkci superpočítačů. Nedávno představitelé Sunu oznámili, že jejich hardware bude využívat nejvýkonnější superpočítač na světě s názvem Ranger (výkon 504 teraflopů), který má být příští rok uveden do provozu na Texaské univerzitě.

Z historie
1982 vznikla společnost Sun Microsystems
1984 technologie NFS, která byla bezplatně licencována pro celé odvětví informačních technologií.
1986 Sun vstoupil na burzu a rozšílil svoje aktivity do Asie a Austrálie.
1987 Sun a AT&T vytvořily spojenectví při vývoji systému UNIX Systém V Release 4. Sun se dostal na první místo na trhu pracovních stanic.
1989 uvedení systému SPARCstation 1.
1991 podíl Sunu na trhu s RISCem – nejrychlejší a nejvýkonnější počítačovou architekturou – dosáhl 63%. Sun uvedl Solaris 2, operační prostředí, speciálně určené pro symetrický multiprocesing.
1992 uvedení systému SPARCstation 10, prvního multiprocesorového počítače tohoto typu.
1993 dosažení milníku: Sun prodal jeden milion systémů. Sun, IBM, Hewlet Packard a další sjednocují systémový software UNIX. Společnost poprvé zařazena do žebříčku Fortune 500.
1995 technologie Java, první univerzální softwarovou platformu.
1996 rodina pracovních stanic Sun Ultra (používá 64bitový procesor UltraSPARC s jednočipovou multimediální, grafickou a obrazovou technologií).
1997 server Sun Enterprise 10000 s výkonností čtyř sálových počítačů.
1998 se zastoupeními ve 150 zemích a s obratem 9 miliard dolarů je Sun největším podnikem Network Computingu.
1999 Sun akvizoval českou softwarovou firmu NetBeans.
2000 operační systém Solaris 8 a program „capacity-on-demand“.
2002 Sun uvedl N1, první architekturu, která považuje síť za počítač.
2004 Solaris 10, nejpokročilejší UNIXový operační systém na světě. Technologie Sun Java je využita v navigačním systému pro NASA Mars Rover.
2005 uvedení dvou nových rodin serverů, Galaxy a Niagara. Sun se stal největším business přispěvovatelem do globální open source komunity darováním 1 600 patentů. Akvizice společností StorageTek a SeeBeyond.
2006 Sun uvedl Solaris ZFS 1.0, revoluční file systém pro operační systém Solaris 10. Společnost ohlašuje nový x64 enterprise systém, zahrnující Sun Fire x4500 Server (Thumper), první hybridní datový server na světe.

Osobnosti firmy Sun

Andreas (Andy) von Bechtolsheim (*1955), americký počítačový vědec a podnikatel německého původu, spoluzakladatel Sun Microsystems. Vystudoval Technickou univerzitu v Mnichově, při doktorandském studiu na Stanfordské univerzitě se seznámil s třemi společníky, s nimiž založil Sun Microsystems. V roce 1995 opustil Sun a založil společnost Granite Systems, kterou o rok později odkoupil za částku 200 milionů dolarů Cisco Systems (Bechtolsheim se stal viceprezidentem a hlavním manažerem divize Cisco´s Gigabit Systems Business Unit). V roce založil společnost Kealia, zaměřenou na vývoj pokročilých serverových technologií. Kealiu akvizoval Sun Microsystems; Bechtolsheim se tak vrátil do firmy, kterou spoluzakládal. Stal se viceprezidentem a hlavním architektem vývoje serverů – navrhoval např. před dvěma roky uvedené servery rodiny Galaxy.V roce 1998 investoval 200 tisíc dolarů do nově vzniklé společnosti Google a stal se tak prvním investorem „zvnějšku“.
Vinod Khosla (*1955), americký podnikatel a investor indického původu, spoluzakladatel Sun Microsystems a legendární postava kalifornského Silicon Valley. Vystudoval elektrické inženýrství na univerzitách v Indii a USA, pak ekonomii na Stanfordské univerzitě. Sun opustil již v roce 1985 a investoval do dalších společností (např. Kleiner, Perkins, Caufield & Byers). Hrál klíčovou roli při zakládání dalších firem zaměřených na nové technologie (např. Asera, Dynabook, Excite). V roce 2004 založil vlastní společnost Khosla Ventures, která se zaměřuje např. na investice do výroby etanolu, pohonné kapaliny, jež se směsi s benzínem začíná být ve Spojených státech hitem.
Scott McNealy (*1954), americký podnikatel, spoluzakladatel Sun Microsystems. Na rozdíl od svých společníků nemá technické vzdělání, vystudoval ekonomii na Hardvardově univerzitě a Stanfordově univerzitě. CEO společnosti v letech 1984-2006, nyní předseda správní rady. Proslul jako tvrdý kritik Microsoftu. Několikrát jej u soudu obvinil z toho, že zneužívá svého postavení na trhu, znemožňuje Sunu vyvinout servery, které by mohly spolupracovat s jeho výrobky, a nelegálně používá patenty Sunu. Microsoft se nakonec se Sunem vyrovnal mimosoudně (nicméně právě kvůli tomuto „udání“ je Microsoft dodnes vyšetřován Evropskou komisí), zaplatil Sunu 1,6 miliardy dolarů a začal s ním spolupracovat na vývoji programů.
William (Bill) Nelson Joy (*1954), americký programátor a podnikatel, spoluzakladatel Sun Microsystems. Vystudoval elektrické inženýrství na Michiganské univerzitě a na Univerzitě v Berkeley. V roce 1977 spolupracoval na vývoji operačním systému BSD (Berkeley Software Distribution), vyvinutém na bázi UNIXu (Verze 6). Na základě BSD v Sunu později vznikl operační systém SunOS (Solaris). V Sunu působil do roku 2003 jako ředitel výzkumu, dal podnět k vytvoření programovacího jazyka Java, který si získal velkou popularitu. V roce 2000 publikoval v časopise Wired článek „Proč nás budoucnost nepotřebuje“ (Why the future doesn’t need us), který vzbudil celosvětovou diskusi; v článku varoval před negativními dopady nejnovějších technologií, jako jsou biotechnologie, nanotechnologie a robotika.
James Arthur Gosling (*1956), kanadský programátor, otec programovacího jazyka Java. Vystudoval počítačovou vědu na univerzitě v Calgary a na Carnegie-Mellon University v USA. Od roku 1984 pracoval jako programátor v Sun Microsystems; zprvu se zabýval se výstavbou systémů pro satelitní získávání dat, vytvořil textový editor s názvem Emacs pro systémy UNIX. V 80. a 90. letech 20. století vedl legendární Green Team, který vyvíjel Javu. Výrazně se podílel i na vývoji dalšího software (např. NeWS či Gosling Emacs).
John Gilmore (*1953), americký programátor a softwarový aktivista, jeden ze zakladatelů Electronic Frontier Foundation. Vytvořil např. hierarchii alt.* v Usenetu a byl hlavním přispěvovatelem projektu GNU (snaha o vytvoření otevřeného operačního systému založeného na UNIXu). V Sunu začal působit krátce po založení firmy (po zakladatelích tzv. „pátý zaměstnanec“). V rámci otevřeného softwaru vytvořil např. aplikaci Shockwave Flash. Finančně podporoval řadu softwarových a internetových projektů, jako například Erowid či MAPS.
Jonathan Ian Schwartz (*1965), americký programátor a manažer, od roku 2006 CEO a prezident Sun Microsystems. Vystudoval ekonomii a matematiku na Marylandské univerzitě, Carnegie Mellon University a Wesleyan University. Spoluzaložil softwarovou společnosti Lighthouse Design, která spoluvyvíjela operační systém NeXTSTEP. V roce 1996 akvizoval jeho firmu Sun Microsystem, Schwartz se stal projektovým manažerem zodpovědným za JavaSoft, poté byl jmenován jedním z pěti viceprezidentů Sunu. O devět let později se stává prezidentem a výkonným ředitelem společnosti.
Eric E. Schmidt (*1955), americký programátor a manažer, jedna z nejvlivnějších osobností IT byznysu. Vystudoval elektrické inženýrství na univerzitě v Princetonu a v Berkeley. Autor UNIXové utility „lex“. Pracoval ve výzkumné laboratoři PARC společnosti Xerox a v Bell Labs; v roce 1983 začal pracovat pro Sun jako softwarový manažer, kde později řídil např. vývoj programovacího jazyka Java. Na pozici CTO (chief technology officer) vypracoval také internetovou strategii Sunu. Po odchodu z firmy působil jako CEO společnosti Novell (1997-2001). V roce 2001 se stal členem správní rady Google, kde nyní působí jako výkonný ředitel (CEO). Za přechod ke Google obdržel motivační odměnu ve formě akcií společnosti, díky níž se stal nejen zaměstnancem společnosti, ale i jejím spolumajitelem. Od roku 2006 je také členem správní rady společnosti Apple.