Student World

Když kacířský faraon Achnaton přesídlil z tradičních egyptských metropolí (Théby byly sice náboženským centrem, administrativním však spíše Memfis – proto to množné číslo) do nově založené Amarny, mohlo to působit dojmem činu náboženského fanatika. Plánovité přesuny hlavních měst bývají ale často výsledkem racionálních kalkulací.

Poměrně časté byly přesuny hlavních měst ve východoasijských říších. Náboženské kulty bývaly tehdy totiž často výrazně spojené s jedním místem. Zatímco panovník, administrativa a "mocenské složky" samozřejmě odcházely do nového hlavního města, konkurenční církevní moc tak byla elegantně vyšachována. V případě japonských císařů se v roce 784 začalo nové hlavní město budovat ještě s jiným pragmatickým cílem – panovník chtěl zaměstnat jednotlivé šlechtické rody, aby jim už nezbýval čas/síly na intriky. Aristokraté byli také někdy odříznuti od své ekonomické základny (tam, kde jejich moc třeba stála na vlastnictví pozemků v okolí hlavního města). Japonský císař dokonce v roce 794 neváhal celý postup zopakovat a hlavní město znovu přesunout, čím své odpůrce definitivně utahal.
Běžný byl přesun panovníkova operativního sídla, když třeba římští císařové sídlili blíže v problematickým místům za Alpami – v Miláně či Raveně. Řím přitom ovšem zůstával oficiálním sídelním městem, takže s naším tématem tento problém až zase tolik nesouvisí (podobně jako přesuny knížecí družiny ve státech, kde hlavní město de facto neexistovalo a vládce se stěhoval, aby mohl postupně vyjídat různé části své říše). Až Konstantin založil novou metropoli programově jako nové hlavní město, od základu křesťanské – v Římě proti novému náboženství i proti císaři existovala opozice z řad senátorů; její vliv byl tímto způsobem minimalizován. Konstantinopol byla také prakticky nedobytná z pevniny (snad je třeba vzít v úvahu i to, že v Itálii se v té době značně šířily nové epidemické choroby, malárie etc.).
Založení nového hlavního města "shora" byla třeba i dílem Petra Velikého. Zde bylo hlavním faktorem asi snaha začít při budování nového, vyspělého impéria "na zelené louce". Rusko se také mělo stát námořní mocností, k čemuž se Moskva příliš nehodila.

Také Achnatona mohly tedy při budování nového hlavního města vést podobné ohledy, ne nutně náboženský fanatismus. Amarna byla například postavena v krajině do té doby pouštní, která byla přehledná; zanoření místa do útesů nad Nilem ho mělo učinit snadno hájitelným. Město samotné se rychle zazelenalo, protože pod povrchem se zde nacházel dostatek vody.
Obdobný přesun z Théb se už v době střední říše pokusil Amenemhet I., který založil Ictovej. Král však byl vzápětí zavražděn. I v případě odchodu do Amarny se někdy uvažuje o spojitosti této události s předchozím (neúspěšným) atentátem na panovníka.

Zdroj: Nicholas Reeves: Achnaton, Paseka, 2003 a další

autor Pavel Houser