Student World

pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Nicméně první komoditou, která se z jediného místa vozila skutečně do celého světa, se stal na konci 17. století čaj. Různé vývary ve stylu heřmánkového čaje se samozřejmě pily odedávna. V arabském světě byl oblíbený čaj mátový, který začali v 16. století popíjet Portugalci. Ti také někdy po roce 1580 přivezli do Lisabonu i čaj pravý.

Kolem roku 1660 se pak čaj dostal do Anglie a záhy dosáhl celosvětové obliby. Příčina je celkem zřejmá – kromě povzbuzujících účinků šlo také o hygienickou bezpečnost převařených nápojů (a kdo si to mohl dovolit, raději si odpustil čistou převařenou vodu). Čaj se v té době pěstoval výlučně v Číně a z jediného bodu (Kanton), kde Říše středu umožňovala pobyt cizích obchodníků, proudil do celého světa. Byl podobně „průmyslovým tajemstvím“ jako hedvábí – mimo Čínu tehdy nikdo rostlinky neznal ani nevěděl, jak se čaj připravuje.

Několik čísel:

– mezi lety 1700-1820 ovládala Británie více než polovinu celosvětového obchodu s čajem.

– „čajový průmysl“ v té době generoval okolo 5 % britského HDP.

– Mezi lety 1700 a 1800 vzrostl objem čaje legálně dováženého do Británie z 50 tun na 15 000 tun. Během té doby spadla cena čaje na asi 5 % původní hodnoty. I přesto generovala britská Východoindická společnost na konci této doby roční zisk ekvivalentní dnešním 800 milionům dolarů. Východoindická společnost platila čínským dodavatelům v Kantonu za čaj každoročně částku odpovídající dnešní miliardě dolarů.

– V roce 1801 připadalo na obyvatele Anglie v průměru více než 1 kg spotřebovaného čaje ročně (je třeba dodat, že stále si ho ještě všichni přitom dovolit nemohli).

Cla na čaj byla významným příjmem státního rozpočtu. Liberální ekonomové od Adama Smithe prosazovali se střídavými úspěchy jako jeden z bodů svého programu právě uvolnění těchto cel. Čaj byl politikum – viz ostatně „bostonské pití čaje“ na počátku boje amerických osad za nezávislost.

Kvůli existenci cel se vyplatilo čaj také různě pašovat. Odhaduje se, že nelegální obchod mohl mít velikost asi tak poloviční jako legální.

Zdroj: Henry Hobhouse: Šest rostlin, které změnily svět, Academia, Praha 2004 a další

autor Pavel Houser