Student World

Staré české dějiny dosud skrývají nejedno tajemství, ať už skutečné nebo spíše dodatečně přimyšlené námi samými (různé báje, pověsti, legendy apod.). V následujícím článku se podíváme na internetové stránky pojednávající o místech nějak spojených s nejstarší historií této země. Adres a informací lze samozřejmě využít nejen pro toulky na Síti, ale i pro výlety zcela klasické. (poznámka: Následující text byl původně psán pro dosti "populární" časopis, čemuž odpovídá i příslušný styl).

Na českém internetu existuje řada serverů snažících se soustavně mapovat dávnou minulost. Jde např. projekty o Archaeologica (http://www.archaeologica.cz), Archeologické místo (http://archeologicke.misto.cz), archeologickou rubriku Ticscali http://www.tiscali.cz/mult/mult_center__veda_.402049.html či historii na Science Worldu (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/historie). Kromě toho na zájemce čeká i řada stránek speciálních. Dále budeme vybírat ty serióznější, vyhneme se třeba spojování dějin s UFO či různým novodobým kultům, jejich vyznavači při svých "obřadech" staré památky devastují.
Naši cestu začneme v okamžiku, kdy na scénu vstupují lidé našeho typu (Homo sapiens) a vytlačují dříve zde žijící neandrtálce. Známí lovci mamutů po sobě zanechali stopy např. v Dolních Věstonicích, kde byla nalezena i světoznámá soška – tzv. Věstonická Venuše. Informace o zdejším nalezišti a muzeu můžete získat např. na adrese http://www.obecdolnivestonice.cz/. Vlastní sošku naleznete v muzeu, jeho adresa je např. http://www.rmm.cz/Czech/expozice.html.
Populární pravěkou památku představují megalitické stavby, které se v západní Evropě budovaly zhruba v 5.-2. tisíciletí př. n. l. Stonehenge sice v Čechách nemáme, ale několik skromných nálezů by se snad přece jen našlo: Třeba Kounovské řady na Lounsku (http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mkounov/kou_vyz0.htm, fotografie viz http://www.stezka.cz/lokality/rakovnik/ns-kamenne_rady_kameny1.htm) nebo menhir u Klobúk na Slánsku (http://pes.internet.cz/clanky/12187_13_0_0.html, http://www.rozhlas.cz/sever/planetarium/_zprava/71869o vlastní obci viz http://klobuky.slansko.cz/). Pravdou nicméně je, že archeologové jsou co se týče nějaké skutečné domácí "megalitické kultury" spíše skeptičtí (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/1D0F9CFC21964DFDC1256CCD00681255).
Ze starší doby železné, tzv. halštastského období, pochází nález hromadného hrobu v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. V tomto případě se někdy uvažuje o hromadné lidské oběti, dnes převládají jiné výklady přisuzující katastrofu např. výbuchu moučného plynu. Podrobnosti můžete najít např. na http://www.fw.cz/netopyr/, http://www.brno-venkov.cz/gb/priroda/prir_02.htm či http://www.speleo.cz/speleo/sp28/byci_skala.htm.
Po halštatu přichází doba Keltů a Germánů. Keltská oppida na našem území mapuje stránka http://www.gymfry.cz/~bartusek/ZMP/oppida_na_nasem_uzemi.htm. Popularitu si dnes drží především dvě oppida, o Stradonice na Berounsku (http://www.prazskenoviny.cz/styl/tury/keltska/) a pražská Závist. V jednom z nich snad mohl sídlit i pozdější germánský král Marobud; proti tomuto legendárnímu Marobudu pak směřovala i neúspěšná římská výprava. Římská přítomnost je pravděpodobná i v oblasti Olomouce (http://www.svkol.cz/ded2002b.htm). Jinak se o Římanech na území v ČR můžete dozvědět např. na http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/C1256CB8004086B3C1256B87005C908D či http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/C1256CB8004086B3C1256BCD003C0DF0. O germánských Markomanech je pak zase stránka http://citanka.cz/tomek/dc1-2.html.
Na konci naší cesty je pak příchod vlastních Čechů a Moravanů, prostě Slovanů. Pověsti spojily tuto událost především s horou Říp (http://rce.webpark.cz/Rip.html, http://www.pruvodce.com/rip/).
Na závěr pro snazší orientaci: Přehled tuzemských pravěkých dějin (názvy kultur, chronologie, hlavní naleziště) můžete najít např. na http://psaci.misto.cz/_MAIL_/dejepis/isek/02pravekunas.html.

autor Pavel Houser