Student World

Římské legie jistě zanechaly nápis na trenčínské skále. V údolí Váhu napsal Marcus Aurelius značnou část svých Hovorů k sobě. To však neznamená, že neexistují i římské nálezy nepravé – padělky.

Lze říci, že zřejmě žádná stavba dnes stojící na území Čech nemá římské základy. Jaké jsou nejznámější omyly spojené s hledáním římských památek? Zřejmě nejsilnější kořínek měl názor, že římského původu je Černá věž v Chebu, přičemž tento omyl jako první rozšířil Goethe – ve skutečnosti se přitom jedná o součást středověkého opevnění.
Německý básník si v české zemi oblíbil především karlovarské lázně – a i v tomto případě existují (ničím ovšem nepodložené) spekulace, že zájem o místní vřídlo projevili již i Římané. Byly skutečně prameny objeveny až za Karla IV.? Důkazy pro opačné tvrzení chybějí…
Římského původu mohla být i věž na Zvíkově (označovaná přitom paradoxně jako Markomanka) na soutoku Vltavy a Otavy. I zde je však verdikt historiků záporný. Za poněkud sporné se dnes pokládá i římské naleziště u Olomouce,jehož objev byl triumfálně publikován přibližně před rokem. Naproti tomu další jihomoravské památky (např. Mušov u Pálavských jezer při spojnici Brno-Mikulov, kde byly dokonce nalezeny i římské lázně z období markomanských válek) jsou skutečně dokladem přítomnosti Římanů na našem území.
Poměrně skromné nálezy však neznamenají, že by legie nedošly podstatně hlouběji do nitra Čech. Při výpravě Římanů proti markomanskému vládci Marobodovi se vojska zřejmě valila i do středních Čech (i když hypotéza, že markomanský vládce sídlil na původně keltském oppidu Závisti, je skutečně pouze hypotézou).
Jedno římské křídlo přitom postupovalo moravskými říčními úvaly a pak se obrátilo na západ do Čech, druhá skupina vyrazila na severovýchod z oblasti Šumavy a Českého lesa. Obě armády se měly potkat před sídlem krále Maroboda, k čemuž však v důsledku dalších událostí již nedošlo.
Uvedený popis dává určitou naději, že by se stopy po Římanech mohly najít i v jižních či západních Čechách. Důkazy však žádné nemáme. Zvíkov, Cheb i Karlovy Vary v tomto ohledu zklamaly a rovněž existenci římského obětiště u Aše se nikdy prokázat nepodařilo…

autor Pavel Houser