V 9. století v oblasti Peténu zanikla městská civilizace, i když zemědělské vesnice zde zůstaly. V pozdějším období pak mayské státy existovaly na poloostrově Yucatan. Za příčinu zhroucení Staré říše se pokládají tu důvody ekonomicko-ekologické (vyčerpání půdy, změna klimatu – sucho…), politicko-sociální (vnitřní konflikty, kolaps v důsledku přílišné složitosti společnosti…) až náboženské (nějaké očekávání konce světa v důsledku místní posedlosti kalendářem apod.).
Tým, v jehož čele stál Gary Feinman (The Field Museum, na výzkumu se dále podílela University of Illinois v Chicagu), nyní přichází s tím, že za kolapsem mohl stát přesun obchodních tras. V článku, který vyšel v časopisu Antiquity, se hledá souvislost mezi úpadkem městské civilizace a obsidiánem.
Mayové totiž na rozdíl od svých severních sousedů z mexické náhorní roviny v této době používali jen v minimální míře kovové nástroje. Ve vysoké míře proto záviseli na obsidiánu. Právě kontrola obchodu s obsidiánem byla prý jedním z významných faktorů, od něhož se odvozovala moc mayských elit.
V klasickém období vedly hlavní obchodní cesty po řekách. Poté ale zřejmě obchodníci zvládli výrobu větších kánoí a s ní začali preferovat plavbu/dopravu po mořském pobřeží, která byla asi efektivnější. Výsledek byl úpadek center ve vnitrozemí – v Peténu, a naopak vzrůst významu severního Yucatánu.
Kromě obsidiánu se posun týkal nejspíš i dalších komodit.
Vědci ke svým závěrům došli tak, že analyzovali, v jakém období pocházel obsidián z jakých (známých) nalezišť. Na konci klasického období zde došlo ke změnám, což má právě nasvědčovat přesunu obchodních tras.
Zdroj: Eurekalert.org
Poznámka: Viz také posuny Hedvábné stezky nebo obchodní motivace pro portugalské námořní objevy (a následný úpadek středomořských obchodních center) atd.
