Rovnoměrně rozložená příjmení jsou vzácná
Člověk |
Nakolik mají určitá příjmení tendenci soustřeďovat se blízko sebe?
Sdílet
Josef Novotný z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty spolu s Jamesem Cheshirem z University College London analyzovali strukturu příjmení v Čechách a na Moravě z hlediska jejich statistického rozložení.
Zaměřili se na to, nakolik mají určitá příjmení tendenci soustřeďovat se blízko sebe (to znamená vyšší pravděpodobnost, že jejich nositelé jsou propojeni). Kupodivu se ukázalo, že většina příjmení vykazuje v zastoupení výrazné regionální rozdíly, a to i včetně nejčastěji používaných příjmení. Naopak rovnoměrně rozložená příjmení jsou celkem vzácná (Hruška, Hrubý, Liška, Toman, Kočí a Prokop).
Mnohem více závisí koncentrace příjmení na místě na Moravě a ve Slezsku, Čechy jsou více promíchané („nižší populační stabilita“). Podle autorů je hlavní příčinou promíchání zřejmě migrace spojená s poválečným osídlováním Sudet.
Na Moravě je také vyšší výskyt příjmení, která jsou slovesy v minulém čase; příslušný jazykový mechanismus vzniku těchto příjmení byl tedy místně specifický.
Specifické shluky tvoří příjmení ukrajinská nebo vietnamská.
Bylo by velmi zajímavé porovnat tyto výsledky s populačně-genetickými daty.
Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK Praha (zde i odkazy na další statistiky)
Poznámky:
– Překvapivé je, že ani příjmení jako Svoboda nebo Novák nejsou rozložena víceméně náhodně.
– U porovnání s genetickými daty bychom zjistili, jak se liší obecná populace, mužské a ženské linie (co by bylo stabilnější? muži se více stěhovali do měst, žena se ale obvykle stěhovala za mužem…).
– Vyšší populační stabilita na Moravě možná souvisí i s vyšší religiozitou a menší industrializací (sňatky více mezi sousedy apod.)?
– Jak by vypadalo rozložení křestních jmen?
Úvodní foto: Slonzor, Wikipedia, licence public domain
Komentáře
20.01.2015, 08:55
.... ñïñ çà èíôó....
16.01.2015, 09:55
.... ñïñ!...
29.11.2014, 15:10
.... ñïñ!...
27.07.2014, 10:31
.... ñïàñèáî....
09.12.2013, 06:42
[...] O příjmeních viz také: Rovnoměrně rozložená příjmení jsou vzácná [...]
12.11.2013, 15:09 admin
příjmení /autor vaclav hrdonka, pridal admin/
Zajímavé, dělal jsem si rodokmen a našel jsem spoustu předků ze 17 století. Zjistil jsem v podstatě to samé, co se píše v článku. - Jména s četností pod 200 lidí (Hrdonka, Levora, Švihla) mají jednoho předka ze 17 století (po třicetileté válce). - Většinou i běžné jméno (jako třeba Dvořák v mém rodokmenu) má v okruhu 10 km jenom jednoho předka ze 17 století. - V tom 17 století byla příjmení mnohem různorodější a velká část jich zanikla. Na druhou stranu řada příjmení vznikla chybným přepisem toho samého. - Řekl bych, že muži byli stabilnější. Nejstarší syn zdědil chalupu, dcery šly za mužem do sousední vesnice. Mladší synové se buď přiženili, nebo si postavili novou chalupu - to většinou ve stejné vesnici, kde se narodili nebo ve vesnici manželky. Nejmladší často neměli nic, a tak se neženili vůbec. - Ženy často umíraly při/po porodech a tak muži často mívali další ženy, někdy i 3. Našel jsem i jednoho s 5 ženami. - Křestní jména se dávala podle Kmotra, takže se víceméně točily pořád dokola. Nejdál jsem se zatím dostal do roku 1613, nevím jak to bylo dřív. Ale nejčastější ženská jména byly dlouho: Anna, Dorota, Marie, Magdalena, Mariana (Maria Anna), Ludmila, Barbora a ještě občas Uršula. Jiná jména byla výjimečná (Regina, Volfganaga, Rosalie, Zuzana). Mužských bylo víc, kromě dneska běžných ještě Laurentin, Volfgagng, Prokop a Adalbert (tam si nejsem jist do jaké míry je to překlad německého kronikáře z českého Vojtěcha)
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.