Student World

Jak spolu souvisí rychlé čtení, rychlé myšlení a nálada člověka? Zajímavě. V časopisu Psychological Science vyšel výzkum E. Pronina a D. M. Wegnera o manickém myšlení.

Poměrně známá maniodepresivní psychóza (bipolární porucha) se mimo depresivní fáze vyznačuje (jak název napovídá) i manickými obdobími, které jsou spojeny s výtečnou náladou, přebytkem energie, kreativními nápady, rychlou řečí, ovšem i nadměrným zájmem v potěšení přinášejících aktivitách etc. Není proto překvapující, že postižení si své manické fáze „užívají“, přestože je mohou dovést k vyčerpání jak fyzickému, tak duševnímu. (poznámka: a mj. také ke smutným ekonomickým koncům)

V uvedeném experimentu se výzkumníci zaměřili na vztah rychlosti myšlení a úrovní nálady. Přiměli účastníky (studenty), aby četli výroky, které se jim objevovaly v rychlém či v pomalejším sledu. Z původně neutrálních vět se zárověň stávaly stále více negativně zabarvené („Chtěl bych usnout a neprobudit se.“) či naopak pozitivně nabité („Wow, cítím se super.“). Intuitivním předpokladem bylo, že subjekty čtoucí pozitivně nabité výroky budou mít lepší náladu, což se po skončení experimentu zjišťovalo v dotaznících měřících náladu, úroveň energie, moci, kreativity či sebeúcty.

Závěry však byly signifikantní i u vztahu mezí rychlostí myšlení a úrovní nálady. Ti, kdo byli nuceni číst rychle, pak následně vypověděli, že také myslí rychle, jsou šťastnější, s větší energií a úrovní kreativity; úroveň sebeúcty byla za obou podmínek stejná. Co však překvapilo, byl fakt, že tyto výsledky byly stejné jak za podmínek negativně, tak pozitivně nabitých výroků.

Rychlé přemýšlení proto produkuje stejný vliv na náladu jako manická fáze bipolární poruchy (či samotná manická porucha); lidé vědomi si svého rychlého přemýšlení se cítí lépe a kreativněji, než když přemýšlejí pomalu. Při čtení výsledků však nesmíme zapomínat, že se jedná o subjektivně referované výsledky, zda jsou lidé skutečně kreativnější, se z nich vyvodit nedá; lze spekulovat, jak zapůsobí dobrá nálada a optimismus na přesnost a kvalitu myšlení.

Převzato z http://blog.inbes.org/, upraveno.
Odkazovaný výzkum v časopisu Psychological Science (PDF)
http://www.wjh.harvard.edu/%7Ewegner/pdfs/Pronin%20&%20Wegner%20(2006).pdf

autor