Student World

Příběh o Horymírovi a jeho koni Šemíkovi se objevil jako první u Václava Hájka z Libočan, což není právě zárukou důvěryhodnosti. Kronikář Hájek jednak žil až v 16. století, jednak si v případě potřeby prostě vymýšlel. Má tedy Šemík vůbec nějaké historické jádro?

Zdá se, že Hájek v tomto případě pověst ještě od někoho převzal. Vyznění báje je totiž protihavířské, respektive vyzdvihuje zemědělství právě v protikladu k těžbě kovů a řemeslům. V 16. století bylo však dolování naopak základem prosperity Čech. Má tedy pověst historické pozadí? Sotva, jedná se spíše o lidovou pohádku, přebarvenou kronikářem na historii. Zřejmě bez ideologických či politických motivů, pouze s cílem prostě nějak vyplnit čas, o němž by jinak nešlo nic říci.

Jan Bauer cituje profesora Vladimíra Karbusického, který dokonce zjistil, že slovo Šemík coby jméno mluvícího koně zřejmě pochází z německého rytířského eposu Rosengarten, jehož hrdina Wittich má koně jménech Schemig. Epos se do Čech dostal 14. století a stal se zřejmě jedním z inspiračních zdrojů Hájkovy legendy.
Další zdroje jsou však nejasné. V čase před historickými Přemyslovci mohl Horymír jen těžko skákat z Vyšehradu, který je relativně pozdním hradištěm, až z 10. století. Nejde tedy rozhodně o původní sídlo českých knížat, ač by se nám to různé edice starých českých pověstí snažily podsunout.
Mimochodem: Mezi Berounem a Příbramí se dnes nachází vesnice jménem Neumětely, kde se dodnes nalézá dokonce Šemíkův pomník a pod kamenem údajný hrob. Nicméně již v 19. století byl proveden archeologický průzkum, který zde neodhalil vůbec nic.

Zdroj: Jan Bauer: Záhady českých dějin, Moba, Brno, 2001

autor Pavel Houser