Student World

Ve středním paleolitu (cca před 200 000 – 50 000 lety) se v Africe objevil nejen anatomicky moderní Homo sapiens, ale také moderní lidské chování – umělecké artefakty a doklady symbolického myšlení, výrazně se zrychlilo tempo technologických inovací.
Jedním z průvodních jevů pak byla také expanze Homo sapiens mimo Afriku.
Za hnací motor těchto inovací se považuje dělba práce a vznik obchodu. Početnější populace umožňovala rychleji vymýšlet nové technologie a také si ty stávající udržet (vzpomeňte smutný případ postupného technologického úpadku na Tasmánii kvůli malé velikosti i izolaci místní populace). Nakonec růst populace vyvolal i expanzi Out of Africa.
Nicméně – ve skutečnosti jsou tyto scénáře sice logické, ale jde spíše o neprokázané modely. Opravdu víme, jak a kdy se v Africe zvyšovala hustota populace?
Richard Klein ze Stanfordovy univerzity a Teresa Steele z University of California (Davis) zkusili odhadnout vývoj populace na základě analýzy skořápek pomalu rostoucích měkkýšů. Analyzovány byly archeologické naleziště na jižním a západním pobřeží jižní Afriky. Hypotéza zněla následovně: růst lidské populace by znamenal, že lidé začnou měkkýše vylovovat. Těm by se proto vyplatilo dospívat a množit se rychleji, tj. selekce by působila na snížení velikosti. Čím více lidí, s tím větší pravděpodobností by také naleziště vysbírávali a chytali měkkýše ještě dřív, než stačí dorůst. V době relativního přelidnění si lidé nemohou dovolit opomíjet ani „chudé“ zdroje potravy, tj. menší kořist.
Ukázalo se, že mušle byly ve středním paleolitu větší než v paleolitu mladším. Platí to v rámci jednotlivých druhů, v mladší době kamenné navíc začaly převládat i menší druhy měkkýšů.
Důležité ale je, že zlom nastává někdy před 60-50 tisíci lety. Populace expandovala v době, kdy lidé vyrazili z Afriky, předtím však zřejmě nerostla (nebo alespoň ne tak, aby to ovlivnilo škeble). Z toho vyplývá, že kulturní pokrok ve středním paleolitu bude třeba vysvětlit asi nějak jinak. Podle autorů studie, která byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences, můžeme samozřejmě za vznikem moderního lidského chování vidět třeba dnes populární klimatické změny, stejně tak ale třeba nějakou mutaci, která dotvořila mozek našich předků do víceméně současné podoby…

Zdroj: Phys.org

Poznámka: Richard Dawkins spekuloval, že ona poslední změna umožňující vznik moderního lidského chování mohla být i jazyková. Někdo třeba vynalezl podmiňovací způsob…

autor Pavel Houser