Student World

Chceme-li sestrojit umělé systémy, které budou reagovat obdobně jako lidé, je třeba jim dodat nejen naše schopnosti, ale i lidské nedostatky – včetně například našemu sklonu podléhat optickým klamům…

Vědci se proto pokoušejí sestrojit software, který by rozpoznával obraz podobně jako lidský mozek. Beau Lotto a David Corney z londýnské University College dosáhli již toho, že jejich software rozlišuje šeď podle toho, zda se nachází v tmavém nebo světlém prostoru – podobně jako lidé vnímají šeď podle barvy pozadí.

Stupe’n šedi čtverečků A a B je stejný, nově vyvíjený software však čtvereček A podobně jako člověk označí za tmavší.
Obrázek: Wikipedia, licence public domain

Takto napsáno zatím vše vypadá jako hříčka. To, že podléháme optickým iluzím, není ovšem samoúčelné. Jedná se o chybu/vedlejší produkt, která vzniká v důsledku našeho třídění smyslových vjemů, který by byl jinak pro zpracování v mozku byly příliš komplexní. Takže nejde o to, aby se software nechal mást, ale spíše o předpoklad, že ono „zmatení“ je nutné pro lepší rozpoznávání objektů reálného světa. Například to, že stupeň šedi korigujeme podle zbarvení okolních objektů, je prostě snaha vyrovnat efekt různých stínů a osvětlení. Program je pak schopen lépe odhadnout „skutečnou“ barvu.
Je v tom jakési přiznání, že optické iluze jsou prostě nutné pro adekvátní vnímání vnějšího světa a u lidí jsou dány buď přímo „evolučně“, nebo jsme se je každý během života naučili na základě zkušenosti. To, že sestrojíme vtipné hříčky, kdy tato korekce naopak selže, na věci nic nemění.

Zdroj: New Scientist

autor Pavel Houser