I staroegyptské děti byly ohrožovány širokým rejstříkem nemocí, zvláště v kojeneckém nebo batolecím věku. Čelné místo představovaly zejména nemoci trávicího traktu, parazitární onemocnění a infekce dětského věku. Nechyběla však ani tuberkulóza, revmatismus, avitaminózy, chudokrevnost a mnoho dalších chorob.
Svědectví o výskytu celé řady onemocnění přinášejí archeologické výzkumy pohřebišť a podrobné paleopatologické rozbory kosterních nálezů nebo mumií, zkoumaných moderní zobrazovací technikou. Pohřby z Pozdní, Ptolemaiovské a Římské doby, které zkoumala česká archeologická expedice na pohřebišti v Abúsíru, dokládají, že velmi rizikové období v životě dítěte představoval 3.–4. rok, kdy matka přestávala kojit. Přechod na normální stravu bez doplňku v podobě mateřského mléka mohl být příčinou nárůstu střevních infekcí a v jejich důsledku zvýšené úmrtnosti (Strouhal – Bareš 1993, 71–72).
Dětem se nevyhýbaly ani úrazy. V lékařských papyrech ovšem názvy nemocí, které dnes známe, chybí, neboť v současnosti užívaná pojmenování nosologických jednotek (nemocí se známou příčinou a mechanismem vzniku) byla zavedena teprve během předchozích dvou století. Egyptské texty uvádějí pouze názvy příznaků, jako horečka, kašel, bolest, anebo speciální termíny označující choroby, jejichž překlad je dosud nejasný. V takových případech je nesnadné určit povahu onemocnění a ani doporučovaná léčba zpravidla nepřináší pomoc, jelikož je mnohdy založena hlavně na magickém počínání. Magie zde vyvažuje neznalost příčin onemocnění.
Mezi nemoci zmiňované v textech patří nemoc baa, která se objevuje u kojenců a je spojována s přijímáním mateřského mléka. Povahu těchto potíží neznáme, nejspíše šlo o vnitřní onemocnění, jehož příčina nebyla pro egyptské lékaře zjevná. Tři z doporučovaných přípravků jsou tekuté, což u kojenců není překvapivé. Snad by mohlo jít o větry (Barns 1956, 22), které dokážou kojence pořádně potrápit. Podle zaříkání v papyru Ramesseum by se však mohlo jednat o vážnější infekci.
Ramesseum III.B ř. 20–23 – nemoc baa
Onemocnění popisované v tomto případu se v egyptštině nazývalo baa. Léčivý postup spoléhal pouze na zaříkání a magickou moc amuletu z akáciových vláken, jehož výrobu popisuje. Zaříkání je téměř nesrozumitelné, obsahuje však zajímavý odkaz na jméno. Výzva „neříkej mé jméno“ souvisela se staroegyptskou představou, že znalost jména dávala moc nad osudem jeho nositele. Zatajením pravého jména tedy matka zajistila svému dítěti ochranu.
Ramesseum III.B ř. 23–34 – nemoc baa
Tento případ sestává z velmi dlouhého zaříkání. Začátek textu je zničený, avšak potíže, jež dítě sužovaly, jsou zřejmé z následujícího zaříkání. Podle něj nemocný Hor, syn bohyně Esety, vysál z jejího prsu s mateřským mlékem i chorobu baa, která ho vyčerpala, způsobila zmodrání jeho rtů (poruchu krevního oběhu) a podlomila mu kolena (znemožnila chůzi). „Zlá látka“, snad infekce, pocházela tedy z Esetiných prsů.
Zaříkání odkazuje na počínání bohyně Esety, když malý Hor onemocněl. Bohyně hledala radu u bohyně oblohy Nuty, své matky, která podle egyptských představ každý večer spolkla slunce a každé ráno je znovu porodila. Pro tuto svou nekonečně regenerativní roli byla spojována také s Hathorou (Janák 2005, 131–132). Podle rady doporučené v textu se měla nemoc baa přenést na malou vlaštovku – šlo nejspíše o sošku či amulet ve tvaru vlaštovčího mláděte, nikoli skutečného ptáčka. Vlaštovka se měla namalovat očním barvivem a zároveň se měl vyrobit ochranný amulet pro dítě, který ze stébel splétala žena, jež příslušné dítě porodila. Mládě vlaštovky odkazuje na mládě dítěte.
Kniha pro matku a dítě O – nemoc baa
Toto magické zaříkání je určeno pro ženu, která kojí, a její dítě a má pomoci proti nemoci baa. Potvrzuje se tak souvislost mezi mateřským mlékem a tímto onemocněním. Nářek matky podle textu pronikl až do Duatu, místa, kde přebývali bohové. Zaříkání zmiňuje celou řadu ochranných bohů, včetně slunečního boha Rea, krokodýlího boha Sobeka a ochranné bohyně Taity. Samotné děcko se přirovnává k Horovi, božskému dítěti těšícímu se ochraně mocných božstev. Při pronášení těchto slov se má zároveň připravit ochranný amulet, který se zavěsí dítěti na krk.
Kniha pro matku a dítě H – nemoc baa
Další případy popsané v témže textu obsahují recepty na léčení nemoci baa. Podle tohoto případu má kojící žena vypít směs z plodů sykomory, čerstvých datlí, části skočce, konopí, vláken rostliny debejet a nápoje mesta.
Kniha pro matku a dítě I – nemoc baa
Další recept na stejné potíže doporučuje směs z papyrových tobolek, zemních mandlí a lidského mléka. Dítě toho má vypít 480 ml (henu), aby jeho spánek byl nerušený.
Kniha pro matku a dítě K – nemoc baa
Další recept na stejné potíže vybízí k rozmělnění větévek neznámé rostliny nebu ve 480 ml (henu) vody a tento prostředek se podá dítěti k vypití.
Ebers 782 – neustálý pláč
Dítěti, které příliš křičelo pro nadýmání, bolesti nebo nespavost, se připravil odvar z makových zrn a mušinců seškrabaných ze zdi. Maková zrna byla jistě účinným prostředkem, který spolehlivě přivodil spánek, i když pro obsah opiátů se při delším podávání mohl stát nebezpečným. Doba podávání se proto omezovala jen na čtyři dny.
Mušince představují magický přídavek. Zajímavá je vysvětlivka v závěru případu, jež objasňuje, co je to nadměrný křik. Připomíná vysvětlivky ze Smithova chirurgického papyru.
Berlín 30 – kašel
Tento případ popisuje lék na kašel (egyptsky serej). Dítěti se měla podat směs 480 ml (henu) mléka s rozdrcenými datlemi. Teplé a datlemi oslazené mléko pomáhalo kašel úspěšně tlumit rozpouštěním hlenu.
Ebers 835 – nemoc idžu
Potíže popsané v tomto případu jsou označeny egyptským výrazem idžu, jehož význam bohužel neznáme. Příznaky v textu popsány nejsou, léčivá směs zahrnovala neznámé rostlinné přísady.
Ramesseum IV.C ř. 6–7 – nemoc nešu
Tento případ se zachoval jen z malé části. Potíže, kterými dítě trpělo, se nazývaly nešu, což znamená „vytékání“, „únik“ (Hannig 1997, 434), avšak přesný popis těchto potíží se v textu nedochoval. Doporučený léčivý nápoj zahrnoval blín, ječmen, bylinný odvar a další přísady.
Kniha pro matku a dítě A – nemoc nešu
Další případ proti nemoci nešu popisuje magický postup, kdy se zaříkávají korálky různých barev, vyrobené z různých druhů kamenů. Tyto korálky se potom mají navléci na šňůrku z příze a dát dítěti jako ochranný amulet.
Kniha pro matku a dítě E – nemoc nešu
Toto půvabné magické zaříkání mělo také pomoci proti nemoci nešu, která zachvátila všechny končetiny dítěte. Jde o nejdelší dochované zaříkání, kde se dítě přirovnává k Horovi, a tím se mu zajišťuje ochrana bohů a především Esety.
V dalším textu se oslovuje samotné onemocnění a vyzývá se, aby nechalo na pokoji všechny části těla dítěte a aby jim nezpůsobilo žádnou újmu. Každá vyjmenovaná část těla tedy měla dostat ochranu prostřednictvím tohoto zaříkání. Postupuje se od hlavy až k chodidlům, i když místy zpřeházeně, přes temeno hlavy a čelo, dále obočí, oči, nos, prsa, ústa, obratle, hrdlo, jazyk, rty, bradu, skráně, uši, krk, ramena, paže, prsty, poprsí, kůži, břicho, pupek, stydkou krajinu, penis, pánev, záda, konečník, hýždě, dolní končetiny, koleno, kotníky, vlastní nohu a její chodidla. Lékařsky zajímavé jsou magické rady, čeho je třeba se vystříhat, například pokálení temene hlavy, pokřivení čela, vypadání obočí, očních neduhů, zvláště slabozrakosti, nosních neduhů, úderu na hrdlo, hluchoty, zúžení krku, poklesu poprsí, opruzení či horkosti penisu, zápachu z pánve, hemoroidů v konečníku nebo ochromení kolen. Stejně tak se má zabránit, aby ústa měla tajemství či aby ve stydké krajině nedocházelo k tomu, co bohové zakázali.
Méně srozumitelná, i když básnicky krásná jsou epiteta přirovnávající prsa k prsům Hathořiným, jazyk k hadu z jeskyně, bradu k ocasu kachny, ramena k sokolům, pupek k Jitřence atp.
Tento text je úryvkem z knihy:
Hana Vymazalová, Břetislav Vachala, Eugen Strouhal: Lékařství starých Egypťanů I
Academia 2013
O knize na stránkách vydavatele
