Pokud v tváři druhým spatříme strach, náš mozek to dokáže zaznamenat rychleji než ostatní emoce. Tedy – snad.
K popsanému závěru došli alespoň psychologové z Vanderbilt University. Samozřejmě museli nejprve najít způsob, jak vůbec rychlost odezvy změřit. To je docela problém, protože reakční čas se pohybuje řádově kolem 40 milisekund. Výzkumníci to řešili tedy tak, že dobrovolníkům do každého oka pouštěli jiný obrázek a zkoumali relativní odezvu– přičemž dobrovolníci zareagovali jako první na emoce strachu (a navíc záznam obrazu pouze v jednom oku proces celkově zpomalil). Předpokládá se zde souvislost s činností mozkové části amygdala, žádné technologie typu emisní tomografie měřící aktivitu v jednotlivých oblastech však při pokusu použity nebyly.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– Problém je, že z hlediska evoluční psychologie takový výsledek interpretujeme snadno. Je přece jasné, že bleskově vnímat strach na tváři druhého člověka proti nám je klíčové – třeba za námi právě stojí šavlozubý tygr a pro nás tedy… Výraz štěstí, sexuální vstřícnosti nebo prostě neutrální obličej jistě nevyžaduje zareagovat ve zlomku sekundy. Jenže potíž je v tom, že stejně snadno by šlo interpretovat i to, kdyby jako nejrychlejší vyšla reakce na jinou emoci, třeba na hněv (co člověka během evoluce ohrožovalo více? šelmy, nebo jiní lidé?).
– Tady se navíc přímo vnucuje otázka mozkové asymetrie; vnímání strachu, obav, „negativních emocí“ se spojuje s pravou hemisférou. Záleželo by na tom, do jakého oka by se promítaly jaké obrázky (zrak je s hemisférami „překřížen“)?
