Student World

***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

„První z mužů dostal tetování, druhý nedostal najíst, třetí nedostal tetování a čtvrtý dostal najíst.“
Nyní smíme svědkovi položit jedinou otázku a na základě odpovědi vyvodit, co si máme o charakteru Velikého Kiku myslet.

Matt Ridley používá v knize Původ ctnosti tento příklad zasazený do následující souvislosti:
Můžeme se zeptat buď na prvního, nebo na druhého muže. Tak zjistíme, zda náčelník dodržuje své závazky (první muž měl dostat najíst, druhý by neměl být potetován). Některé antropologické výzkumy se ovšem odehrály s cílem dokázat existenci nějakého absolutního altruismu ve zkoumaných společnostech. V takovém případě bychom se měli zeptat na stav třetího a čtvrtého muže (náčelníkovi se jich třeba zželelo, nenechal je proti jejich vůli potetovat, ale dal jim najíst i bez toho; to jeho původní tvrzení nevylučuje – řekl, že kdo se dá potetovat, dostane najíst; buď jak buď, nijak z toho nezjistíme, zda se náčelníkovi dá obecně důvěřovat).

Hádanka je dílem zakladatelů evoluční psychologie Ledy Cosmidesové a Johna Toobyho. Vtip je ovšem v tom, že téměř všichni lidé vystavení tomuto testu se budou zajímat o stav prvního a druhého muže, dokonce i studenti antropologie budou mít problémy pochopit, proč a jak by měli formulovat otázky na muže číslo 3 a 4.
Ridley z toho vyvozuje, že nejsme evolučně vybaveni k pátrání po altruismu, ale spíše nás zajímá, zda s námi ostatní hrají fér, tj. zda dodržují jednou přijaté závazky a můžeme jim věřit. To, že se někdo občas chová altruisticky, je nám houby platné, pokud neplní dohody. Naše vztahy s ostatními mají charakter ekonomické směny a náš mozek byl selektován na to, jak účinně dokážeme odhalit podvodníky. Velkorysost ostatních, tedy kdyby byla opravdu nezištná, nás nijak neznepokojuje a neohrožuje a vcelku si jí nemusíme všímat.
Takže: Pokud vás někdo pozve na oběd, nesoustředíte se na jeho štědrost, ale spíše přemýšlíte, proč jste byli pozváni právě vy a co po vás asi bude finálně požadovat za protislužbu, říká Ridley (protože konec konců víte, že kdyby dotyčný byl zcela nevybíravě/plošně štědrý, na oběd by vás pozvat nemohl, neb by pravděpodobně již byl dávno na mizině).

Zdroj: Matt Ridley: Původ ctnosti, Portál, Praha, 2000

autor Pavel Houser