Student World

Venis (v anglickém přepisu „Unas“), poslední faraon páté dynastie (Stará říše), po smrti skončil tak, jak to v jeho době bylo u egyptských králů zvykem – tedy v pyramidě. Na poměry Staré říše není jeho pyramida nijak velká, proslulost si však získala „výzdobou“ svých vnitřních prostor – nejstarší verzí tzv. Textů pyramid. Jde o jakási zaklínání, v nichž je panovník srovnáván s hvězdou na obloze, popisuje se, jak předstupuje před boha mrtvých Usíra, jak se stává součástí průvodu v bárce slunečního boha Rea atd.
Venis a tedy i jeho pyramida jsou datovány do 24. století př. n. l., původ textů však může být starší, odhady egyptologů je řadí někam mezi léta 2900-2400 př. n. l.
Nyní vlastní novinka. Určité úseky textů ve Venisově pyramidě nedávaly egyptologům dosud smysl. Profesor semitských jazyků Richard Steiner (Yeshiva University, New York) přišel s novým způsobem čtení těchto problematických úseků. Zdá se, že ačkoliv jsou psány hieroglyfy, jazyk, který zachycují, není tehdejší egyptština, ale nějaký dialekt semitský, zřejmě raná verze kánaánštiny. Podle Steinera jde o zaklínání vztahující se k „hadí matce“; téhož tématu se týkají i části textu ve staroegyptštině.
Styky mezi Egyptem a Kanaánem existovaly už ve 3. tisíciletí př. n. l. Největším tehdejším fénickým (můžeme-li tedy pro 3. tisíciletí používat označení „Féničané“) městem byl Byblos, odkud Egypťané získávali hlavně cedrové dřevo. Od místních kněží byly zřejmě převzaty i příslušné formulky, které pak provázely faraona Venise na jeho poslední cestě.
Článek na Science Daily vysvětluje, že Egypťané té doby vnímali svou kulturu jako nadřazenou okolním národům. Proč tedy přejímali semitská zaklínadla? Možná šlo o jejich téma – egyptské náboženství bylo hady a strachem z nich dosti posedlé, takže jakékoliv prostředky byly dobré, „ber, kde ber“.

Zdroj: Science Daily,
http://www.sciencedaily.com/releases/2007/01/070129100250.htm
a další

autor Pavel Houser