Vikingové do Ameriky jezdili pravidelně

Člověk |

Pokud grónských Vikingů usídlit se v zemi Vinland bývá pokládán za jednorázovou akci. To je sice pravda, plavby do severní Ameriky ale neustávaly ještě ani dlouho poté, co byla kolonie na New Founlandu opuštěna po bojích s domorodci.




Pokud grónských Vikingů usídlit se v zemi Vinland bývá pokládán za jednorázovou akci. To je sice pravda, plavby do severní Ameriky ale neustávaly ještě ani dlouho poté, co byla kolonie na New Founlandu opuštěna po bojích s domorodci.

V teplém období byla totiž hranice lesa v Kanadě tehdy severněji než dnes. Přirozené proudy zanášely vikingské lodě z Grónska do oblasti, kde se dalo kácet dřevo. Toho se naopak v Grónsku nedostávalo (stromy zde nerostly, pouze zakrslé vrby), zásoby naplaveného dřeva byly rychle spotřebovány. Dřevo bylo nutné nejen pro stavbu lodí, ale i domů a zimních přístřešků pro zvířata. V 11.-14. století proto grónští Vikingové jezdili do Severní Ameriky pro dřevo. Zpáteční cesta pak byla usnadněna zase přirozeně vanoucím směrem větrů.
Jedním z mechanismů, jak ochlazení ve 14. století zničilo vikingské osady v Grónsku, bylo právě znepřístupnění této cesty plovoucím ledem. Stejně tak chladnější voda vyhnala z grónských vod tresky (jimž se daří jen cca do 2 stupňů C). Už od 13. století byla také stále obtížnější i plavba na východ – led se hromadil i u jižního pobřeží Grónska a způsoboval odříznutí od Islandu (z druhé strany se lodě neplavily, protože Islanďané ztratili o mořeplavbu vyjma pobřežního rybolovu zájem a stali se národem usedlých sedláků). Jen čas od času zde přistála loď Angličanů nebo Basků, která sem zabloudila při rybolovu v jižnějších oblastech.
Za těchto okolností nebylo mléčné hospodářství samo o sobě schopné Vikingy uživit, respektive při delší zimě prostě nebylo dost jídla, především sena pro dojnice. Přežít by šlo pouze eskymáckým způsobem života – celoročním lovem, v zimě včetně lovu tuleňů harpunou na okrajích zamrzlého moře.
Zajímavé na osudu grónských osad ale je, že jak zanikaly, lidi zde často přežíval dobytek. Vikingové z jižnějších sídlišť nacházeli při svých výpravách opuštěná sídliště a zdivočelé ovce. To na jednu stranu činí nepravděpodobnou příčinou konce Vikingů konflikt s Eskymáky (ovce by asi snědli?), na druhou stranu ale vzniká otázka, proč lidé ještě před svým koncem ovce neporazili. Možná prostě své vesnice opouštěli (snad se domnívali, že pouze dočasně?) a hynuli při pokusu dojít do teplejších oblastí…
Nejprve zanikly izolované oblasti více na severu, nakonec ale i osady ve východním Grónsku (před rokem 1500).

Zdroj: Brian Fagan: Malá doba ledová, Academia, Praha 2007

Viz také Proč přišel konec Vikingů v Grónsku?








Související články




Komentáře

27.07.2014, 08:07

.... thank you!!...

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.