Vikingové v Grónsku nemuseli zemřít hlady
Člověk |
A ani zmrznout. Příčinou konce mohlo být s trochou nadsázky prostě to, že je takovýhle život nebavil.
Sdílet
Ve 14. století zaniklo vikinské osídlení v Grónsku. Obecně se předpokládá, že místní Vikingové víceméně zemřeli hlady v důsledku ochlazování, eventuálně vyčeprání zdrojů (vypasení tundry, spotřebování náplavového dřeva…).
Kolem roku 1000 stála ekonomika grónských Vikingů na chovu dobytka/mléku. V období malé doby ledové bylo ale pro přežití třeba přejít na jiný systém, který praktikovali spíše sousední Inuité-Eskymáci, tedy soustředit se na produkty moře (a to nejen letní rybolov, ale i zimní lov tuleňů na ledu apod.). To však Vikingové prý odmítali udělat z jakéhosi kulturního konzervativismu. Přidaly se i další problémy: nedostatek železa a úpadek obchodních tras, Grónsko ani v době rozkvětu nebylo surovinově soběstačné.
Jan Heinemeier z Arhaus Univerzity a jeho dánští a kanadští kolegové nyní přicházejí s korigovanou představou. Izotopová analýza (poměr mezi uhlíkem C13 a C15) pozůstatků norských Vikingů ukázala, že jejich potrava se příliš nelišila od té eskymácké: 50-80 % představovali tuleni a další mořská zvířena.
Proč potom vikinské osídlení v Grónsku zaniklo a eskymácké přežilo? Vědci upozorňují, že na posledních pohřebištích scházejí oproti minulosti mladé ženy. Vikingové mohli tedy vymřít z demografických příčin, mladí lidé prostě ostrov opouštěli („radši provdám dceru jinam“) a populace se nedokázala obnovovat.
Nakonec v tom kulturní konzervatismus roli může hrát také, ale poněkud jinou a méně tragickou. Je pohodlnější se odstěhovat někam, kde se životní styl lépe snáší s kulturní identitou.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Grónsko je svým názvem „zelená země“. Nicméně ani před 1 000 let ve skutečnosti zase tak pohostinné být nemuselo. Narazil jsem i na tvrzení, že název je jakýsi marketingový fígl. Osadníci na Islandu se totiž pokoušeli odradit nové příchozí, takže se je takto snažili přimět raději k cestě do Grónska.
– Dorazit mohly Grónsko i morové epidemie 14. století.
Komentáře
02.12.2012, 20:38 dogbert
no...
Evropské osídlení podle písených pramenů prokazatelně vydrželo až do 15. století. Ve 14. století zanikla pouze Západní osada. Takže mor bych moc neobviňoval, ačkoliv nějaká jiná epidemie by pro kolonii mohla být fatální, je spíše podivné, že při své velikosti tak dlouho vydržela... Mě samotného dost štve nespolehlivost moderních autorů. O té samé události mají např. Diamond a Smetánka zcela odlišné informace, i když vycházejí ze stejného pramenu. Hlavní problém je ale absence pramenů - v 15. století zeje v islandských kronikách velká mezera. A bohužel se kryje právě s kritickým obdobím, a také s velkou obchodní válkou v severních mořích. Takže problém zániku grónského osídlení může ležet právě zde. Archeologické prameny svědčí spíše pro to, že kontakt s Evropou byl do poslední chvíle dost intenzivní, poslední osadníci možná rozumně usoudili, že už to nemá smysl, a sbalili se. A poslední poznámka - na Islandu až do 20. bylo běžné odkládání novorezenců, především holčiček. Tvrdé životní touvyžadovaly. Je evidentní, že v Grónsku mzsela být situace ještě horší, a také se týkala především dětí ženského pohlaví.
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.