Student World

První „alternativní“ scénáře podle knihy „Co by bylo, kdyby?“ jsme už na Science Worldu představili minulý týden (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/B53221B31DDDE5B9C125722700486EFE). Nyní několik eventualit, které autoři jednotlivých studií navrhují pro novější dějiny.
Přeskočíme scénáře, které se týkají témat přece jen specificky anglosaských (válka amerických osad o nezávislost, občanská válka v USA apod.) a podívejme se na několik verzí toho, co podle oslovených vojenských historiků mohlo nastat ve 20. století.

Alternativy první světové války v roce 1914 jsou podrobně popsány jinde (např. Ferguson: Nešťastná válka). V naší knize uvažuje Robert Cowley opět o verzi, že by Británie do války nevstoupila – Francouzi by ovšem mohli zastavit Němce i vlastními silami. V další alternativě naopak v první bitvě na Marně vítězí Německo, Paříž padne a Francie musí platit obrovské válečné reparace, jindy se na konci roku 1914 začíná jednat o míru, nejprve mezi Německem a Ruskem. Všechny tyto scénáře vylučují nástup bolševismu v Rusku a později i nacismu v Německu. Evropa je ušetřena zkušenosti zákopové války, ze které posléze povstane nacistický kult smrti a dodnes trvající trauma, jak mohlo v civilizovaném světě (první světová válka nebyla na počátku střet mezi žádnými „říšemi zla“) k něčemu takovému vůbec dojít.

Také druhá světová válka je také oblíbeným tématem pro úvahy tohoto typu. John Keegan ve svém příspěvku píše, že namísto uskutečnění plánu Barbarosa se Německo mohlo raději pokusit o ofenzívu na Blízký východ, rychle proniknout přes Turecko a Írák až k hranicím sovětské Střední Asie a britské Indie. Tím by se dostalo k ropě, do rukou Osy by padl Egypt, rovněž Sovětský svaz by mohl být časem napaden z více stran a ropa Kaspického moře by se náhle nacházela kousek od hranic. Keegan ovšem do svých úvah nezahrnuje možnost, že v červnu 1941 připravoval vlastní ofenzívu i Sovětský svaz (o čemž dosud nepanuje shoda).
Podle Keegana stačilo k tomu, aby namísto plánu Barbarosa byl realizován postup na Blízký východ, jediné: Získat po vítězství na Balkáně na jaře 1941 spojenectví Turecka nebo záminku pro porušení jeho neutrality.

Další scénář je věnován opačnému výsledku bitvy u atolů Midway. Doba, kdy Spojené státy získají na pacifickém bojišti iniciativu, by se značně protáhla. Midway by padla a ohrožena by byla i Havaj. Obrovská materiální/průmyslová převaha USA by se začala projevovat tak jako tak, Spojené státy by však zřejmě nemohly realizovat strategii, která preferovala v první řadě boj proti Německu. Prodloužení války v Evropě pak mohlo Německu umožnit mj. výrazně nasadit střely V-2. Sovětská armáda by zřejmě došla dále na západ. Na jakém bojišti by za těchto podmínek byla poprvé použita atomová puma?
K podobným scénářům vedou úvahy, co by se stalo v případě neúspěchu invaze do Normandie (západní postup by pak vedl přes Itálii a zřejmě by následovalo vylodění v jižní Francii).

V srpnu roku 1945, poté, co se sovětská vojska prohnala Mandžuskem, akutně hrozila invaze do Japonska. Hranicí postupu na jih se nakonec stal Sachalin, co kdyby ale rudá armáda došla i přes Trumanovo ultimátum dále na jih? Poválečná obdoba zbytku Japonska by byla mnohem obtížnější, Japonsko by také nebylo využitelné jako základna ve válce v Koreji.
Naopak západní mocnosti propásly svoji šanci, když v létě roku 1946 neodradily Čankajška od vstupu do Mandžuska ovládaného komunistickými oddíly – a když už sem jeho vojska vstoupila, měla využít své momentální převahy v technice i výcviku, neuzavírat příměří (na které tlačil generál Marshall) a válku vyhrát.
Pokud by Čína byla rozdělená, obnova jižní části země by zřejmě probíhala mnohem rychleji než na severu. Velký ekonomický rozdíl mezi oběma zónami by časem podkopal postavení/prestiž Sovětského svazu podobně jako rozdílný vývoj v západním a východním Německu. Bez rudé Číny by se nejspíš nikdy neodehrála válka v Koreji (nebo by do ní nemohli masivně zasáhnout čínští „dobrovolníci“), bez čínské podpory by asi nebylo později ani komunistického Vietnamu…

Tolik tedy scénáře virtuálních dějin podle knihy „Co by bylo, kdyby?“

Zdroj: Robert Cowley (editor): Co by bylo, kdyby?, Academia, Praha 2005
o knize viz http://www.kosmas.cz/knihy/125160/co-by-bylo-kdyby/

Poznámka: V souvislosti s Čínou stojí za pozornost i tvrzení nedávno zemřelého Miltona Freedmana, podle kterého postavení Čankajška podkopala především meziválečná měnová politika USA (hlavně zacházení se stříbrem), která finálně v Číně vyvolala hyperinflaci.

autor Pavel Houser