Vlak jako zbraň

Člověk |

První železnice se budovaly kvůli potřebě přepravy těžených materiálů, hlavně uhlí či železné rudy – šlo tedy spíše o důlní vlečky, původně navíc „koňky“. Vlaky a železniční síť se ale velmi brzy uplatnily v roli účinné zbraně.




Výhody rozvinuté železniční sítě využívaly Ústřední mocnosti v první světové válce, kdy jim umožňovala přesouvat síly mezi jednotlivými frontami. Naopak Dohoda měla v tomto ohledu mnohem omezenější možnosti. Podobně pomohla tato skutečnost, tj. kombinace ovládání centrálního území a operativnost železnice, k úspěchu i bolševikům během občanské války v Rusku.

Výrazného uplatnění se ale dočkala železnice už v americké občanské válce. Na území Jihu například generál Sherman systematicky ničil železniční infrastrukturu a rozvinutější železniční síť byla jedním z faktorů, který rozhodl o vítězství Severu – i když v roce 1861 naopak zvítězila Konfederace v bitvě u Bull Runu právě kvůli přísunu posil po železnici a stejně tak o rok později přesun jižanských jednotek vlakem z Mississippi umožnil invazi do Kentucky. V roce 1864 donutilo přerušení železničních uzlů jižní armádu vydat Atlantu.

Železniční náspy se v americké občanské válce také používaly jako obranná postavení. Výkopy kolem nově budovaných železnic sloužily též jako úkryty.

Ještě předtím se v Krymské válce (1853-56) ukázalo, že nedostatečná železniční síť brání Rusku v efektivním provádění pozemních operací. Rozestavěnost bajkalsko-amurské magistrály poškodila Rusko i ve válce s Japonskem (1904-1905). Ovšem naopak v rakousko-francouzské válce v roce 1859 již železnice hrála významnou roli pro mobilizaci a rozvinutí sil obou stran (konflikt se odehrával v Itálii). Hustší železniční síť a její lepší využití umožnily Prusku zvítězit ve válce s Rakouskem (1866) a Francií (1870).

Železniční síť také představovala faktor, který Britům umožnil vyhrát burskou válku (1899-1902). Obecně se trati mimo západní civilizaci budovaly hlavně jako podpůrný prostředek pro koloniální správu. Naopak Afghánistán, který se nikdy nedostal zcela pod cizí kontrolu, se proto nedočkal ani železnic. Dodnes zde železnice prakticky neexistuje, pouze 25 km na hranicích… (byť v rámci současného procesu obnovy země existuje i projekt na stavbu železnice mezi Kábulem a íránskými hranicemi).

 

Zdroj: Jeremy Black: Zbraně, které změnily svět, Víkend, 2009

Foto Wikipedia, licence obrázku public domain 

Parní lokomotivy na české Wikipedii 











Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.