Student World

Počátkem austronéských migrací, které nakonec vedly až k osídlení Nového Zélandu, Velikonočního ostrova či Madagaskaru, byl podle všeho ostrov Tchaj-wan. Ani ten však možná nebyl původním domovem Austronésanů, ti se sem zřejmě před rokem 4000 př. n. l. dostali z jižní Číny (Jared Diamond v knize Osudy lidských společností dokonce píše, že průliv na Tchaj-wan mohl fungovat jako jakýsi trenažer, kde si Austronésané právě vylepšili umění námořní plavby).

Kolem roku 4000 př. n. l. již v této oblasti bylo známo pěstování rýže. Zajímavé však je, že austronéské migrace zdaleka nebyly zdaleka všude spojeny také s čířením této plodiny. V některých oblastech je takový trend pochopitelný (těžko pěstovat rýži na Velikonočním ostrově či na Novém Zélandu), jinde ovšem zmizení rýže tak snadno vysvětlit nelze.
Každopádně zůstává celá řada otázek:

Austronésané a jejich migrace mohli třeba nějak souviset s příchodem Sumerů do Mezopotámie mezi lety 4000 a 3500 př. n. l. (snad se zastávkou v povodí Indu). Podrobněji viz
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/2D714B092BB59064C1256EA20035B2F2
V jižní Mezopotámii se ovšem rýže nepěstovala, třebaže podmínky tam byly nejspíš vhodné – a ostatně se zde rozšířila v perské epoše.
Jak to bylo s pěstováním rýže v Harappě/protoindické civilizaci? Ačkoliv se nějaké stopy našly, podle všeho zde rozšířená nebyla. Vliv austronéské migrace na vznik protoindické civilizace zůstává tedy sporný, ačkoliv časově vše docela souhlasí.
Je možné, že Sumerové nebyli přímo Austronésané, ale jejich příchod do Mezopotámie mohl být důsledkem nějakého dominového efektu – Austronésané třeba uvedli do pohybu nějaké etnikum z Indie. Pravda ale je, že podobnost mezi sumerštinou a jazyky asutronéskými či jazyky předárijské Indie (drávidské aj.) se nepodařilo prokázat.
Pokud má vazbu na jižní Indii také původní obyvatelstvo Austrálie, zajímavé je, jakou roli by zde sehráli Austronésané.
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/BCF076A169DFB3A5C1256ED30048AE8C

Další otázka: Byly austronéské národy tvůrci poměrně záhadné, leč vyspělé civilizace v jižní Číně?
(podrobnosti http://www.tiscali.cz/mult/mult_center_030902.640236.html)
Z doby kolem roku 3000 př. n. l. zde byla nalezena velká města. Otázka je, jaké trendy později stály za tím, že centrum vlastní čínské kultury vzniklo na severu země a jih byl postupně "asimilován". Pokud se někdy uvádí, že vysoká produktivita států prvních čínských dynastií Sia a Šang souvisela právě se zavedením rýže, nemělo by to znamenat výhodu právě pro jižní kultury? (Na severu země měla rýže dlouho menší význam než ostatní obilniny a navíc se zde začala pěstovat asi až později.)
Každopádně austronéské jazyky byly postupně z jižní Číny vytlačeny a i na Tchaj-wanu dnes představují původní obyvatelé oproti čínským přistěhovalcům výraznou menšinu. Etnický obraz jižní Číny byl ale původně asi značně pestrý, je tedy možné, že města z doby kolem roku 3000 př. n. l. nebyla vybudována Austronésany, ale třeba lidmi hovořícími jazyky skupiny Miao.

Kam dospěla migrace Austronésanů můžeme docela dobře sledovat i dnes. Kromě jazyků nám o tom podávají informace i fyzické rysy. Austronésané mají světlou pleť a jen nepatrně šikmé oči – výrazně se tedy liší jak od původních obyvatel Nové Guineje (v některých oblastech na pobřeží najdeme smíšené obyvatelstvo), tak i od Číňanů.

Každopádně před námi vyvstává obraz gigantické a dávné, dosud ale kupodivu v podrobnostech málo známé námořní migrace. Austronésané byli jakýmisi Féničany či Řeky východoasijské oblasti. Pokud by si zde udrželi svoje dominantní postavení, možná by zdejší civilizace byla podobnější té západní než civilizace čínská – to je ale samozřejmě pouhá spekulace.
Za inspiraci k úvahám použitým v tomto článku děkuji hlavně Václavu Hrdonkovi. Za interpretace a případné chyby jsem samozřejmě odpovědný výhradně sám.

autor Pavel Houser