Student World

Staroegyptský Abydos, hrobka krále Štíra. Objev hieroglyfických nápisů z doby kolem roku 3300 př. n. l. značně komplikuje naše představy o egyptských dějinách, ale především o nejstarších písmech. K objevu v Abydu došlo v roce 1988, ovšem v češtině byl reflektován zřejmě až v článku Břetislava Vachaly, který se objevil v letošním březnovém vydání časopisu Vesmír.

Co vlastně archeologové v Abydu objevili? Jedná se o cihlovou hrobku, která ukazuje, že možná už v této době byl Egypt politicky jednotný a ovládaný z Horního Egypta (přitom se dosud předpokládalo, že první pokus o sjednocení byl zřejmě dílem Egypta Dolního, ovšem úspěch vládcú z nilské Delty byl pouze dočasný).
Hrobka v Abydu patřila zřejmě králi Štírovi. Sjednocení země se ovšem až dosud přikládalo Menimu z Nechenu (asi 3100 až 3000 př. n. l.). Jaký je vztah mezi Štírem a Menim není jasné – existují také jména dalších králů z této doby, Narmera a Ahy, přičemž se zčásti zřejmě jedná o tutéž postavu. Současně je ale možné, že více tehdejších staroegyptských králů nesla stejná jména (viz i z tohoto důvodu nutné číslování třeba u pozdějších Ramsesů).

Kromě politických dějin Egypta však stojí za pozornost také důsledky objevu pro dějiny písma. Až dosud byl za nejstarší nápis pokládána Narmerova paleta z doby kolem roku 3100 př. n. l. Hieroglyfy v této době jsou však již značně stylizované, obsahují znaky s fonetickou hodnotou atd. – jde tedy o písmo již vyvinuté, žádné původní piktogramy.
Nálezy z Abydu sice silně připomínají původní obrázky, ovšem rytiny do slonovinových, kostěných i kamenných štítků již můžeme číst jako texty. Jedná se tedy opět o pokročilou etapu ve vývoji egyptského písma. Starší nápisy neznáme, snad proto, že se v dřívější fázi vesměs psalo na netrvanlivé materiály.
A nyní nastává problém: ze stejné doby jako byl Štírův pohřeb, tj. kolem roku 3300, známe z jižní Mezopotámie sumerské piktogramy (urucká kultura). Až dosud se předpokládalo, že egyptské písmo je tak či ona odvozené z mezopotámského, které je vývojově starší – neuvažovalo se ani tak o prostém přijetí, ale spíše o vstupní intelektuální inspiraci. Když víte, že "psát je možné", dokážete sestavit i systém vlastní.
Jenže: Pokud byly egyptské hieroglyfy takto pokročilé již kolem roku 3300, jak je odvodit ze znaků sumerských? Znamená to tedy, že i mezopotámské písmo je starší, než jsme dosud předpokládali? Obejdská kultura s vrcholem kolem roku 4300 př. n. l. byla však vystřídána úpadkem. Opětovný vzestup nastal až kolem roku 3500 v souvislosti s příchodem nového etnika, Sumerů.
Z tohoto úhlu pohledu může být mezopotámské písmo jen těžko starší než 3500 př. n. l. O dvě stě let později přitom již nacházíme v Egyptě náhle hieroglyfy, které od původních piktogramů pokročily o značný kus dopředu. Hypotetická mezopotámská inspirace pro egyptské písmo se tak stává otazníkem.
Problém může samozřejmě být i v tom, že chronologie pro Mezopotámii a Egypt mohou být vůči sobě nějak posunuté. S tímto jevem jsme se již setkali v případě balkánského eneolitu – značky na místní keramice jsou s největší pravděpodobností inspirovány sumerským písmem, avšak podle datování jsou starší než počátky sumerské civilizace.
Možným řešením by tedy bylo datovat nejstarší mezopotámské dějiny hlouběji do minulosti.

autor Pavel Houser