V předkolumbovské Americe nebylo podle stávajících představ použití železa známo, snad s občasnou výjimkou toho meteoritického. Objev dolu na železnou rudu z období předincké kultury Nazca je proto překvapením.
Archeologové z Purdue University v jihoperuánském údolí Ingeni objevili důl na železnou rudu (hematit), který byl provozován v období kultury Nazca (cca 1.-7. století n. l., tvůrci této kultury vytvořili známé kresby na stejnojmenné planině). Důl, který ale sloužil snad i v pozdějším období, měl podobu vykutané jeskyně, ze které bylo postupně vytěženo asi 700 metrů krychlových materiálu.
Archeologové soudí, že hematit se v jižním Peru používal k barvení keramiky, ale možná i těl, textilií nebo cihlových zdí. O tavbě železa žádné doklady nejsou, takže se nedá říct, že by tento objev naše znalosti o předkolumbovské Americe stavěl na hlavu, zajímavé to ale určitě je.
Zdroj: Eurekalert, Purdue University
Poznámky:
– V článku uvádí, že v Africe existovaly podobné doly už před 40 000 lety (to zní hodně nezvykle, alespoň pokud myslíme důl v dnešním slova smyslu, ty bychom čekali až na konci mladšího paleolitu/v mezolitu). Pokud železnou rudu vložíme do normálního ohniště, žádné železo z něj ovšem nevytavíme (ani u měděné rudy není takový výsledek úplně samozřejmý). Od použití železné rudy k výrobě kovu přímočará cesta podle všeho nevede.
– Ani užití jiných kovů v předkolumbovské Americe nedošlo do fáze skutečně masové produkce. Na vysoké úrovni bylo v předinckém Peru (hlavně u Chimuů a pak i u Inků) zpracování drahých kovů (zlaté šperky vytepané do tak tenkých fólií, že po vydechnutí údajně létaly) a bylo známo i tavení mědi, nicméně třeba do fáze kovového nádobí nebo bronzových mečů se zde nedospělo.