Žirafí test odhaluje (ne)příčetnost

Člověk |

Nepříčetní můžeme být samozřejmě z celé řady různých příčin a v celé řadě různých podob. Jednou z možností, jak testovat schopnost rozumně uvažovat, představuje test navržený Shalicem a Evansem. V jeho rámci je např. položena otázka: Kolik je v New Yorku žiraf?




***pravidelné páteční „přetištění“ staršího článku

Vtip je v tom, že na takto položenou otázku neexistuje jednoznačná odpověď (respektive existuje, ale nepředpokládá se, že by ji někdo znal). Proto je nutné vytvořit rozumný odhad, který bude vycházet z řady úvah, zjednodušujících předpokladů, nesourodých fakt a rozhodnutí, co je možné zanedbat a z čeho spíše dělat „průměr“.
Řada pacientů s různými lézemi, např. s poškozením čelního laloku, nejsou takových postupů (heuristik) schopni, neboť mají porušenou schopnost logicky uvažovat a aproximovat. Přitom je zajímavé, že standardní testy IQ či testy paměti (zapamatování karet apod.) nic podezřelého neodhalí. V běžném životě se však musíme mnohem spíše spoléhat na různé přibližné heuristiky a tito lidé jsou pak v podstatě neschopní samostatného rozhodování.

V žirafím testu tedy nejspíš odhadneme, že v New Yorku se žirafa bude vyskytovat pouze v Zoo. Pak si představíme, kolik obyvatel má New York (jak je město velké) a kolik by v něm tedy mohlo být zoologických zahrad. A na závěr ještě potřebujeme nějak tipnout průměrný počet žiraf v jedné Zoo.

Zdroj: Antonio R. Damasio: Descartesův omyl, Mladá fronta, Praha, 2000

Poznámka: Damasiův text se ovšem týká pacienta, který dokázal úspěšně projít i tímto „žirafím testem“ a v pořádku stejně nebyl.
A mimochodem, kolik těch žiraf v New Yorku podle vás je?











Komentáře

29.07.2014, 11:17

.... ñïàñèáî çà èíôó....

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.