Student World

Jinak řečeno jde o to, nakolik byl nástup neolitu dán migrací nového obyvatelstva a nakolik spíše přijímáním nové technologie – samozřejmě docházelo k obojímu, jaké ale byly relativní váhy obou těchto procesů?

Obecně o genetických výzkumech a archeologii: Pravěká DNA: pátrání po kromaňoncích, neolitu i moru

Vyznění sporu je trochu jako na houpačce. V 90. letech převládala teorie o „blízkovýchodních“ genech, pak zase jiné genetické výzkumy vedly k opačným závěrům, snad s výjimkou Balkánu. Další změnu pohledu nyní dávají výsledky Barbary Bramanti z německé Mainz University a jejích kolegů z University College London a Cambridge, které byly publikovány v Science.

Průzkum se zaměřil na srovnání mtDNA z hrobů předneolitických i neolitických evropských populací. Obě byly také srovnány s moderními Evropany. Bramantiová a její tým docházejí k závěru, že mezi paleolitiky a neolitiky ve střední ani severní mnoho příbuznosti není. Kultura s lineární keramikou vznikla na Balkáně a její nositelé ve střední Evropě mají jen minimum genů místních starších populací.

Skutečně divné ale je, že moderní obyvatelé nemají zvláštní genetický vztah ani k jedné z těchto skupin, a tudíž nejsou pravděpodobně ani výsledkem jejich smíšení.

Zdroj: ScienceDaily

Poznámky:

– Převzetí neolitické technologie asi pro tehdejší lidi neznamenalo nějakou změnu k lepšímu. Neolitické hroby ukazují, že tehdejší lidé se oproti paleolitu dožívali nižšího věku a trpěli celou řadou chorob. Byli často podvyživení, jsou zde doklady stravy s nedostatkem bílkovin, katastrofální dopad měl neolit na zuby (obroušené mj. i od kamínků v mouce). Nicméně právě v těchto zbídačených populacích došlo k populační explozi – evoluce se neřídí podle individuální spokojenosti. Neolit přece jen umožnil vyšší hustotu osídlení i rychlejší přírůstky – například v usedlejších populacích mohla žena vychovávat více malých dětí, když nebylo třeba je nosit apod.

Nicméně to naší otázku neřeší. Pozdější neolitické obyvatelstvo je téměř jistě především potomkem malé skupiny, která začala s neolitem jako první. To ale mohli být stejně dobře přistěhovalci jako nějaká místní skupina.

– Možná tedy expanze indoevropských jazyků do Evropy ovlivnila rozhodujícím způsobem i místní genofond?

– V poslední době se mi při četbě archeologické pop-vědy zdá znatelný ústup od představ migrace obyvatel na úkor migrace technologií. Poslední výsledky ovšem celou představu zpochybňují. Navíc se porovnávala mitochondriální DNA, která je konzervativnější (tj. se zdá, že v Evropě si neolitici či pozdější vlna ani nebrala ženy z původní populace).

– Tyto výsledky nepředstavují pohled, který by dnes převládal. O to zajímavější bude sledovat, jak se „spor o neolit“ bude vyvíjet dál.

autor Pavel Houser