Dva výzkumníci Edward S. Rogers Sr. Department of Electrical & Computer Engineering přišli s novým konceptem pláště neviditelnosti.
Kdy vidíme nějaký předmět, ať už my osobně nebo radar? Tehdy, když se paprsky o příslušné vlnové délce odrazí k detektoru (oku apod.). Nový přístup vychází z toho, že předmět pokryjeme malými anténkami, jejichž pole vyruší všechny odrážející se vlny.
Anténky mají zatím podobu smyček, mělo by však být možné je natisknout do víceméně dvojdimenzionální struktury, která by opravdu připomínala plášť. Prototyp funguje zatím tak, že vyžaduje ruční nastavení na frekvenci, kterou je třeba rušit (to je trochu podobné jako u metamateriálů, také mají specifické vlastnosti pouze pro určitou část spektra). V další fázi by vědci chtěli sestrojit kombinaci antény a senzoru – ten by detekoval dopadající záření a podle toho nastavil potřebnou rušenou frekvenci na anténě automaticky. Autoři výzkumu to přirovnávají k systémům, které potlačují šum při zpracování hlasu.
V experimentu byl zatím takto ukryt kovový válec v rádiovém spektru. Podle výzkumníků je možné tímto způsobem předmět nejenom skrýt, ale i pro pozorovatele změnit jeho velikost nebo ho posunout.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Pokud se ruší odražené vlny, nicméně nepoužívají se metamateriály, pak zřejmě neuvidíme věci za skrytým předmětem? Co tedy vlastně uvidíme, tmu? Dá se to ale pokládat za skrytí objektu?
– Uvádí se možné využití i pro základnové stanice mobilních telefonů, jak ale konkrétně?
