Astrofotografie za březen: kometa Holmes a mlhovina Kalifornie

Astronomie |

Mlhovina svítí červeným světlem rekombinujících elektronů atomů vodíku, které byly odtrženy právě světlem blízké hvězdy. Na rozdíl od záře mlhoviny je světlo komety nazelenalé či namodralé. To proto, že vzniká odlišně – fluorescencí atomů plynů v komě komety ozařovaných Sluncem.




***tisková zpráva České astronomické společnosti

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2008 obdržel snímek nazvaný Holmes a Kalifornie Vladany Šmídové z Plzně

Už by se mohlo téměř zdát, že se kometa 17P/Holmes natrvalo usadila nad našimi hlavami v souhvězdí Persea. Ale opravdu tomu tak není. Nejen že se pomalu přesouvá do souhvězdí Vozky, ale hlavně se od Slunce i Země stále více vzdaluje, zvětšuje se a pomalu slábne. Její plynná koma stále expanduje a je již více než pětkrát větší než naše Slunce. Systém Země – Měsíc by se do ní vešel téměř dvacetkrát a naše Země téměř šestsetkrát.

Je to jistě fascinující kometa, pro nás nezvyklého vzhledu, přitahující stále pozornost astrofotografů. Navíc se na své pouti oblohou setkala s několika fotogenickými objekty. Tím posledním byla mlhovina NGC 1499, zvaná pro svůj tvar též Kalifornie. Toto plynné mračno se nachází v Orionově spirálním rameni naší Galaxie, stejně jako naše Slunce. Objevil je v letech 1884 až 1885 americký astronom Edward Emerson Barnard. Právě včas, aby mlhovina mohla být zařazena do tehdy vznikajícího deep-sky katalogu NGC (New General Catalogue) a nemusela se tísnit v některém z jeho dvou dodatků. Její světlo k Zemi letí přibližně 1500 let.

Kometa Holmes se naopak nachází téměř za naším prahem. Fotony, které na snímku vytvořily krásný kometární portrét, letěly od komety k Zemi pouhých 25 minut. Kometu objevil náhodou londýnský astronom Holmes při pravidelné prohlídce galaxie M 31 v Andromedě 6. listopadu 1892. Kometa tehdy náhle zjasnila a byla tak jasná, že si ji Holmes s hledanou galaxií spletl a zamířil na ni svůj dalekohled.

Vladana Šmídová fotografuje oblohu spolu se svým manželem Liborem Šmídem. Používají poměrně jednoduchou a dostupnou fotografickou techniku umístěnou na doma vyrobené vidlicové paralaktické montáži. Jejich precizně nasnímané a dovedně zpracované obrazy nebe ukazují, že základem dobré astronomické fotografie je zejména astrofotograf a teprve potom technika.

Snímek nám ukazuje ještě několik zajímavostí. Oba objekty – kometa i mlhovina – vděčí za své světlo blízkým hvězdám. Kometa Slunci, nažloutlé hvězdě spektrálního typu G2 a mlhovina hvězdě Menkib v Perseovi, horké modrobílé, spektrálního typu O7. Ovšem tato spektrální odlišnost osvětlujících hvězd není důvodem různé barvy obou objektů. Mlhovina svítí červeným světlem rekombinujících elektronů atomů vodíku, které byly odtrženy právě světlem blízké hvězdy. Na rozdíl od záře mlhoviny je světlo komety nazelenalé či namodralé. To proto, že vzniká odlišně – fluorescencí atomů plynů v komě komety ozařovaných Sluncem. Zajímavé jsou i skutečné, velmi rozdílné velikosti obou objektů, které se nám na obloze jeví podobných rozměrů. I když je kometární koma neobvykle rozsáhlá, i tak ji světlo přeletí za 25 sekund. Než však přeletí na délku z jednoho konce mlhoviny na druhý, trvá mu to celé století.

Vítězný snímek březnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce autorské dvojice Vladany a Libora Šmídových nás ještě jednou přenesl do podmanivého světa mlhavých plynných vesmírných objektů. Přinesl nám nejen pěkný zážitek z krásného snímku, ale možná navodil i mnoho zajímavých otázek k zamyšlení. Myslím, že nejen porota ČAM, ale zejména všichni milovníci oblohy mohou oběma autorům k pořízení tohoto nebeského portrétu a k náročnému vítězství v březnovém kole ČAM blahopřát.

Autor snímku

Vladana Šmídová (38) a Libor Šmíd (45), Plzeň
WWW: http://home.zcu.cz/~smid/

Technické údaje a postup

Datum pořízení: 7. 1. 2008, 21:05–23:00, 5. 3. 2008, 20:05–21:15 SEČ
Místo: Čbán, Česká republika
Přístroj: objektiv Zeiss Sonnar 300mm f/4 + H-alfa filtr Astronomik 13 nm, objektiv Zeiss Sonnar 135mm f/3.5, Canon EOS 300D modifikovaný ISO 400
Montáž: amatérská vidlicová paralaktická, pointace autopointér od M. Myslivce

Výsledný snímek vznikl složením pěti 13min. snímků komety s Kalifornií objektivem Sonnar 135 mm ze dne 5. 3. 2008 a šesti 13min. snímků mlhoviny Kalifornie objektivem Sonnar 300 mm
s H-alfa filtrem ze dne 7. 1. 2008.
Zpracování v programech SubRaw – odečtení temných snímků, Astroart – dělení plochým snímkem, vyrovnání jasu a barvy pozadí, Registar – registrace a sečtení, Photoshop – úprava jasu
a kontrastu. Červený kanál snímků mlhoviny přes H-alfa filtr byl přičten do červeného kanálu celkového snímku mlhoviny s kometou.
Poznámka: Snímky jsou fotografovány společně, autorkou zpracování je Vladana Šmídová.

Vítězné snímky v jednotlivých měsících si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.

Viz také:
Astrofotografie za únor: Mezinárodní kosmická stanice
Astrofotografie za leden: komplex mlhovin Okolí hvězdy Alnitak








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.