Student World

***tisková zpráva České astronomické společnosti

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2007 obdržel snímek známé galaxie M 31 v souhvězdí Andromedy, jehož autorem je Ing. Martin Myslivec z Hradce Králové.

Je to možná ta nejstarší a nejvzdálenější stařenka, kterou kdy kdo viděl na vlastní oči. Je sice kanibalka, ale je krásná. A je možná také nejfotografovanější a nejportrétovanější na severní polokouli. A nikdo nezná její pravé jméno. Říkáme jí všelijak – „Velká mlhovina v Andromedě“, NGC 224 či M 31. Ano, řeč bude o galaxii ležící v úctyhodné vzdálenosti 2 a půl miliónu světelných let, a přesto takřka za humny. Ovšem svou pravou podstatu před námi dlouho skrývala. William Herschel ji umístil do vzdálenosti dvěstěkrát větší než vzdálenost Síria a jeho syn John poprvé vyslovil domněnku, že se skládá z mnoha hvězd. V roce 1885 zazářila v mlhovině jasná hvězda – supernova S Andromedae. Ta se stala argumentem jak pro skupinu podporující „hvězdné“ složení galaxie, tak paradoxně pro skupinu odpůrců, kteří si nedovedli vysvětlit nepředstavitelnou svítivost nové hvězdy.
Edwin Hubble roku 1923 pomocí 100palcového reflektoru na Mt. Wilsonu objevil přímo v galaxii 12 cefeid a stanovil její vzdálenost na 285 000 parseků. Nyní víme, že ani on se úplně netrefil, a dnes ji odhadujeme na téměř 770 kpc, tedy přibližně 2 a půl miliónů světelných let. Její průměr je odhadován na 180 000 světelných let. A co je zajímavé, rychlostí 310 km/s se přibližuje k naší domovské Galaxii. Co to pro nás znamená? Asi za dvě miliardy let, tedy ještě v době aktivního života našeho Slunce, se obě galaxie přiblíží a proletí velkou rychlostí těsně kolem sebe. Poté se na svých drahách obrátí a za další tři miliardy let splynou do jedné, pravděpodobně eliptické galaxie. Slunce bude vyvrženo ze své dráhy a usadí se ve vzdálenosti asi 100 000 světelných let od středu této nově vzniklé galaxie, asi 4krát dále od středu než dnes. Spirální ramena naší Galaxie – Mléčná dráha – zmizí a namísto ní uvidíme nad hlavami chaos mnoha hvězd.
Dnes se však můžeme kochat fotografií, kterou do ČAM zaslal Martin Myslivec. Na snímku můžeme obdivovat krásně vyvinutá spirální ramena a mnoho dalších detailů, které stojí za povšimnutí. Mimo dvě satelitní galaxie, eliptickou M 32 a poněkud netypickou NGC 205, je to zejména velké a jasné hvězdné mračno NGC 206. Tento objekt je velmi podobný hvězdnému oblaku M 24 ve Střelci, je však mnohem větší. Porovnáme-li snímek s podrobnou mapou, nalezneme i mnoho kulových hvězdokup, plynných i prachových mlhovin, cefeid i jasných hvězd. Krása autorovy fotografie tkví v precizním pohledu na dobře známý astronomický objekt ve hře barev a tvarů, v čistém pohledu do krásných hlubin vesmíru. Ukazuje galaktickou dámu v tom nejlepším světle. A za to mu děkujeme.

Autor snímku

Ing. Martin Myslivec, 32 let
E-mail: martin.myslivec@tiscali.cz
WWW stránky autora: http://foto.astronomy.cz

Technické údaje a postup

Datum: 17.–19. 9. 2007 od 22:05 h
Místo: Jedlová v Orlických horách – „Vesmír“
Dalekohled: Newton vlastní výroby, 185/610mm + Televue Paracorr
Montáž: upravená montáž EQ6
Pointace: TVGuider na refraktoru Borg 77ED

Postup:
Snímek je mozaika ze dvou polí formátu APS-C nastojato vedle sebe. Každé z polí je exponováno 10 x 10 minut (tedy celkem 200 minut na celou galaxii) + 5 x 1 minuta na jádro galaxie. Je pořízen pomocí CCD kamery QHY8 a SW Maxim DL. Pomocí něho byla provedena i kalibrace (dark frame, flatfield) a konverze do RGB snímku. Následovalo zregistrování a zprůměrování pomocí SW Registar a finální doladění snímku v Adobe Photoshopu (korekce pozadí na neutrální, korekce gamma (křivky) a zvýšení saturace barev na 200 %).

Vítězné snímky v jednotlivých měsících si můžete prohlédnout na http://www.astro.cz/cam/.

autor Za porotu Ing. Marcel Bělík (belik@obsupice.cz).