Student World

***tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 17/2009

Gama záblesky (GRB) jsou silná vzplanutí gama záření, trvající od krátkého okamžiku po několik minut. Během záblesku se uvolní obrovské množství energie, což z nich činí nejenergetičtější události ve vesmíru. Nejpravděpodobněji se jedná o zhroucení hvězdy v černou díru.

GRB 090423 byl objeven ráno 23. dubna 2009 satelitem NASA/STFC/ASI Swift. Desetisekundový záblesk vzplanul v souhvězdí Lva (Leo). Po chvíli jej již pozorovaly četné pozemní dalekohledy, včetně 2,2 metrového ESO/MPG na La Silla a známého ESO/VLT na Paranalu v Chile.

Určit vzdálenost exploze pomohlo pozorování VLT v infračervené oblasti, sedmnáct hodin po objevení záblesku. „Zjistili jsme, že přicházející světlo je výrazně ovlivněno rudým posuvem, a to hlavně díky rozpínání vesmíru,“ říká Nial Tanvir vedoucí týmu na VLT. „Rudý posuv 8,2 znamená, že jde o dosud nejvzdálenější zaznamenaný gama záblesk a tedy svým způsobem také nejvzdálenější pozorovaný objekt.“ Neboť se světlo pohybuje konečnou rychlostí, znamená to, že čím vzdálenější objekty pozorujeme, tím hlouběji do minulosti se díváme. Sledovaná exploze se odehrála 600 miliónů let po vzniku vesmíru. To není více, než 5 procent jeho současného stáří. Obecně se soudí, že první hvězdy vznikly 200 až 400 miliónů let po Velkém třesku.

„Objev potvrzuje důležitost gama záblesků při studiu nejvzdálenějších oblastí našeho vesmíru,“ říká Tanvir. „Nyní si můžeme být jisti, že v budoucnu nalezneme ještě vzdálenější záblesky. Tím se nám otevřou dveře pro studium prvních hvězd a závěru temného věku vesmíru.“

Předcházejícím nejvzdálenějším objektem byla spektrograficky potvrzená galaxie s posuvem 6,96 [1], zatímco držitelem rekordu o nejvzdálenější záblesk byl GRB 080913, rovněž objeven družicí Swift a pozorován VLT. Jeho rudý posuv byl 6,7 [2]. Událost, která tento záblesk způsobila se odehrála o 200 miliónů let později, než příčina nyní pozorovaného GRB 090423.

Vysvětlivky

1: Gama záblesky zaznamenávají dalekohledy na oběžné dráze. Po uvolnění vysokoenergetického záření se na chvíli stávají pozorovatelné také ve viditelné a infračervené oblasti. Tento „dosvit“ rychle mizí a podrobné studium je tak možné pouze několik málo hodin po objevu. Přesto jsou tato data důležitá pro určení vzdálenosti či absolutní magnitudy.

2: Gama záblesky jsou nejjasnější události vesmíru. Když hvězda vyčerpá své jaderné palivo, zhroutí se do neutronové hvězdy či černé díry. Vysílá při tom do okolního vesmíru tzv. jety plynu. Procesy, které vedou ke vzniku těchto jetů, nám nejsou zatím zcela známy, nicméně, ve chvíli, kdy jety zasáhnou plyn odvržený hvězdou již dříve, dojde k jejich zahřátí a emisi dalšího záření – dosvitu.

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí

autor Tomáš Mohler