Biologie |
Jako kondenzační jádra fungují proteiny na povrchu buněk. Například proteiny bakterie Pseudomonas syringae se z hlediska okolních molekul vody tváří svým geometrickým uspořádáním jako krystalek ledu, takže na sebe vodu přímo nabalují.
Bakterie v atmosféře mohou záměrně fungovat tak, aby vytvářely kondenzační jádra a nechaly se deštěm spláchnout k zemi. Ovlivňují tak vznik srážek.
Srážky v atmosféře se formují kolem řady kondenzačních jader, krystalků solí, prachu, které na sebe nabalují vodu a způsobují její vymrzání. Ovšem bakterie dělají něco podobného a v řadě případů ještě účinněji. Jako kondenzační jádra fungují proteiny na povrchu jejich buněk. Například proteiny bakterie Pseudomonas syringae se z hlediska okolních molekul vody tváří svým geometrickým uspořádáním jako krystalek ledu, takže na sebe vodu přímo nabalují. Ke srážkám může proto docházet i za vyšší teploty, než by to bylo možné bez přítomnosti bakterií. Analýza prvního sněhu, který napadne třeba ve Francii nebo v USA, ukázala, že v něm jsou vždy přítomny proteiny nebo DNA (to pravda ovšem není důkaz, že bakterie jsou za tento proces přímo odpovědné). Vědci z Louisiana State University tvrdí, že přímým odběrem vzorku nalezli bakterie i v mracích.
Proč to ale bakterie dělají? Povrchové proteiny bakterií mají zřejmě pro své nositele svůj smysl, nejedná se o shodu okolností, ale o přímou adaptaci. Bakterie sice mohou nějak přežívat i v atmosféře, když se sem dostanou (což se jim stává běžně), je však pro ně výhodnější spadnout zpět na zemský povrch – a tak si na pomoc přivolávají déšť.
Zkoumaná bakterie Pseudomonas syringae parazituje na listech hospodářských rostlin, jak se ale ukazuje, v jiném ohledu je nejspíš naopak prospěšná.
Zdroj: New Scientist a další
Poznámky:
– Něco málo o mechanismech vzniku srážek viz zde. Upozorňuje se zde zejména na nejasnosti týkající se vzniku srážek v tropických oblastech.
– James Lovelock již uvažoval o tom, že srážky vyvolávají také mořské řasy pomocí dimethylsulfidu a role bakterií mu jistě také udělá radost (viz článek o koloběhu síry), protože ukazuje, že celá řada zdánlivě abiotických procesů je přímo ovlivňována živými organismy.
– Možnost cílených úprav klimatu prostřednictvím bakterií (například geneticky modifikovaných za účelem větší schopnosti vytvářet mraky a spouštět déšť – ochlazení díky mrakům)? Možnost donutit déšť padat do oblasti pouští?
Komentáře
Napsat vlastní komentář
Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.