Student World

U příležitosti výročí přistání Apolla na Měsíci se v pražské Štefánikově hvězdárně odehrála přednáška Petra Jakeše, údajně jediného Čecha, který kdy pracoval v NASA.

Akci organizovala společnost IBM, jejíž technologie se uplatnily už při misi v roce 1969 a nyní nechybějí ani ve vozítcích zkoumajících Mars. (Na Petříně byla mimochodem při této příležitosti k vidění i maketa marťanského vozítka, o které jsme již za Science Worldu psali – http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/517B64A0A6E9B5A2C1256E9700492122?OpenDocument&cast=1)

Petr Jakeš pracoval v roce 1967 na doktorátu na Australské národní univerzitě, do NASA se přemístil v roce 1970 a působil zde do roku 1974. To se vrátil do ČR, údajně pod hrozbou soudu v nepřítomnosti za překročení "doby výjezdu". Do NASA ze pak znovu vrátil v letech 90-93.
Jakeš se ve své přednášce přesunul zpět v čase do doby prvního přistání člověka na Měsíci a připomněl některé otázky, nad jejichž řešeními se ani renomovaní vědci tehdy nemohli shodnout. H. Urey byl např. přesvědčen, že povrch Měsíce bude plný uhlíkatých chondritů (ukázal se opak). Turkevich zase sklidil posměch s názorem, že povrch měsíce je plný oxidu titaničitého – nakonec se ukázalo, že je to pravda. Spory panovaly také o tom, zda se v regolitu (měsíční půda, obecně se tím snad myslí rozmělněná hornina bez organických součástí, která pokrývá povrch kosmických těles) bude nalezeno hodně nových nerostů – nakonec jich bylo ale takto objeveno pouze několik. (Na přednášce nebyl mimochodem zmíněn i další proslulý omyl, jehož se dopustil planetolog Gold – byl přesvědčen, že přistávající moduly se v měsíčním prachu beznadějně utopí.)
Jakeš hovořil i o dalších expedicích k Měsíci, Apollo 11-16. (Apollo 13 se ovšem vrátilo bez přistání.) Popisoval, jak byl na Měsíci vyzkoušen golf a jak se zde američtí astronauti dokonce projížděli automobilem, přičemž právě tohle vzbudilo ve veřejnosti největší zájem. Zajímavé bylo podle Jakeše také zkoumání struktury Měsíce pod jeho povrchem. Provádělo se to např. seismicky, na povrch se nechal dopadnout nějaký předmět a pak se měřilo šíření seismických vln.

Během své přednášky se Petr Jakeš zmínil např. o tom, že v Americe ke všem svým odborným článkům připisoval se svými kolegy jednu vymyšlenou postavu. Tom Cobleigh nikdy neexistoval, ale tato jeho virtualita nebyla nicméně nikdy zjištěna a díky množství prací publikovaných v impaktovaných časopisech se "stal" poměrně úspěšným vědcem.

Petr Jakeš se v přednášce kriticky vyjádřil k současnému vedení NASA. Uvedl, že v čele organizace sedí de facto lidé jeho generace ("My už se leda tak umíme dívat na Peříčko."), kteří vedli expedici k Měsíci. Mise na Mars ovšem bude vyžadovat příchod mladších lidí do vedení NASA a celkovou reformu této instituce.
Jakeš také uvedl, že ač se to z médií nezdá, mezi oběma prezidentskými kandidáty v USA není co se týče podpory kosmického programu zásadnější rozdíl. Kerry se sice postavil proti plánu, se kterým přišel jeho protivník, později ale řekl, že je také pro to uskutečnit pilotovaný let k Marsu. Údajně dokonce uvedl, že v případě jeho zvolení bude na kosmický výzkum ještě více finančních prostředků než v případě znovuzvolení Bushe.

autor Pavel Houser