Kromě trojice astronautů se na palubě kosmické lodi Sojuz, která se nedávno spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí, nacházejí také tři milióny červů druhu Caenorhabditis Elegans. Vědci u nich budou zkoumat dlouhodobý vliv stavu beztíže a kosmického záření.
Druh Caenorhabditis Elegans se stal známým v roce 1998 jako první vícebuněčný organismus se zmapovaným genomem. "Elegáni" mají přitom řadu genů společných i s člověkem, proto jsou důležití i pro pochopení genetické mapy našeho vlastního druhu. Deset dnů, které v rámci experimentu Ice-first stráví na oběžné dráze vystaveni beztížnému stavu a kosmickému záření, je srovnatelných s deseti lety ve vesmíru pro lidský organismus. Cílem je zkoumat vliv kosmického prostředí v dlouhodobém časovém měřítku, jakého není u člověka zatím možno dosáhnout. Takové znalosti jsou ovšem nezbytné, vezmeme-li například v úvahu, že případná cesta lidské posádky na Mars by trvala několik let.
Na experimentu se podílí 15 vědců z Kanady, Francie, Japonska a USA. Většina milimetrových červů bude po návratu na Zemi zmrazena a rozdělena mezi jednotlivé výzkumné týmy. V Kanadě budou vědci zkoumat vliv kosmického záření na stabilitu genetické výbavy červů, americké a francouzské výzkumníky bude zajímat vliv beztížného stavu na svalovou hmotu červů a konečně v Japonsku se zaměří na stárnutí; zdá se, že tento proces se v podmínkách kosmického prostoru zrychluje.
Kosmická loď Sojuz TMA-4 odstartovala v pondělí ráno (19. dubna, 4:19 SEČ) z kosmodromu Bajkonur. O dva dny později se spojila s Mezinárodní kosmickou stanicí (ISS). Na palubě Sojuzu je tříčlenná posádka tvořená ruským kosmonautem Genadijem Padalkou, Američanem Michaelem Finckem a zástupcem Evropské kosmické agentury (ESA), kterým je Holanďan Andre Kuipers. První dva členové posádky vystřídají na palubě ISS dvojici Michael Foale a Alexander Kalerij, která zde strávila poslední půlrok. Astronaut ESA se spolu s nimi vrátí zpět na Zemi.
