Výzkum exoplanet táhne kupředu velkou část astronomické praxe. Kromě atraktivních objevů potencionálně obyvatelných či značně bizarních planet zde máme i sekundární výsledky. Díky přesným fotometrických datům zažívá boom astroseismologie (výzkum nitra hvězd na základě hvězdných oscilací), výzkum dvojhvězd apod. Velkou měrou těží z rozvoje exoplanetologického výzkumu hvězdná astronomie.
Tereza Krejčová (Masarykova univerzita v Brně) a J. Budaj (Astronomický ústav, Tantranská Lomnica) se zabývali vlivem exoplanet na jejich mateřské hvězdy. V odborných studiích máme obvykle na stole opačnou situaci – vliv blízké hvězdy na planetu. Horcí Jupiteři přichází díky malé vzdálenosti od hvězdy o svou atmosféru, kamenné planety mohou vlivem slapovým sil nastartovat ve svém nitru vnitřní zdroj tepla apod.
Autoři se zaměřili na hvězdné atmosféry chladných hvězd (o teplotě pod 5000 K). Využili data z 2,2 m dalekohledu MPG Evropské jižní observatoře a veřejných dat z Keckova dalekohledu a podívali se na zoubek spektru vybraných hvězd, okolo kterých obíhají potrvzené planety.
Astronomy nezajímalo celé spektrum ale zejména čáry vápníku ve viditelné části spektra nedalo blízkého ultrafialového záření. Ve spektru chladnějších hvězd nalezneme obvykle dvě čáry ionizovaného vápníku, které se označují písmeny K (393,37 nm) a H (396,85 nm).
Z výsledků studie vyplývá, že hvězdy s planetou o velké poloose menší než 0,15 AU (oběžná doba menší než 20 dní) mají větší K čáru. Důležitým parametrem je také hmotnost planety. Blízká planeta tak má patrně nezanedbatelný vliv na hvězdnou chromosféru – vrstvu atmosféry, která se nachází mezi fotosférou a korónou.
Převzato z webu Exoplanety.cz, upraveno.
