Student World

Kurt Godel přišel už v roce 1949 s modelem vesmíru, který se rychle otáčí a tímto způsobem se brání před gravitačním kolapsem. Godelův vesmír sice vyhovuje Einsteinovým rovnicím, sotva však odpovídá fyzikální realitě našeho vesmíru, a je proto většinou pokládán za matematickou kuriozitu. Nás v této souvislosti bude zajímat, že v Godelově vesmíru by se dalo realizovat cestování časem…

Frank Tipler přišel totiž v 70. letech s myšlenkou, že bychom se výše popsaným modelem mohli inspirovat, postavit obrovský rotující válec (poněkud připomínající Godelův vesmír) a využít jej jako stroje času. Podle Tiplera by mohl stačit válec dlouhý asi 100 km o průměru asi 10 km. Vyžadován je však speciálně pevný materiál, protože povrch válce má rotovat polovinou rychlosti světla – tímto způsobem vzniká deformace časoprostoru, která dle Tiplera dostačuje ke konstrukci časových smyček.
Cesta do minulosti prostřednictvím Tiplerova válce by se realizovala prostě tak, že by jej raketa několikrát obletěla v bezprostřední blízkosti – a každý oběh by ji posunul do minulosti. Z pohledu cestovatele uvnitř rakety by čas běžel normálně.
Možná dokonce není třeba ani stavět válec, ale lze využít rotující černé díry (která by odhodila své horizonty) nebo rychle rotující neutronové hvězdy (pulsary). Podle některých teorií by se tedy ztroj času dal zkonstruovat tak, že by se několik pulsarů srovnalo nad sebe (obdoba válce). "Pouze" by bylo třeba zařídit, aby se účinkem gravitace nepřitáhly k sobě a nezhroutily se v černou díru.
Manipulace s neutronovými hvězdami je ovšem i pro eventuální budoucí kosmické inženýrství řádný problém – a to pomíjíme, že ani fyzikální podstata a související matematika Tiplerova stroje času nejsou zdaleka všeobecně přijímány…

Zdroj: Jim Al-Khalili: Černé díry, červí díry a stroje času, Aurora, Praha, 2003

1. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/8A718F61FADE8E37C1256EB90054584A?OpenDocument&cast=1

2. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/2116858ACC6DFB3AC1256EB900549F9E?OpenDocument&cast=1

4. díl
http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/9A38E9A5EA671767C1256EB90058C24D?OpenDocument&cast=1

autor Pavel Houser