Student World

Kniha "Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie" představuje velmi zajímavý text někde na pomezí mezi biochemií a medicínskými obory. Jedná se přitom o publikaci odbornou, nejde o žádný populární úvod do problematiky pro laické zájemce. Termín biologická psychiatrie také naznačuje, že nepůjde o popisy terapeutických sezení, ale o pohled z právě opačné strany.

Psychické poruchy souvisí se změnami biochemickými a anatomickými. Ačkoliv se v závislosti na svých filosofických a náboženských východiscích můžeme lišit v náhledu na otázku, zda jde o výhradně kauzální vztah, jistá vazba zde nepochybně existuje. Biologická psychiatrie se každopádně zabývá právě tímto výsekem problému, tedy vazbou psychických onemocnění s biochemií mozku.

Zvolenému pohledu odpovídají i jednotlivé kapitoly. Projdeme přes témata anatomická a fyziologická (neurony, synapse, receptorové systémy), biochemická (psychofarmaka, neuromediátory, růstové faktory) až po záležitosti úzce psychiatrické (demence, schizofrenie, afektivní poruchy…). U duševních chorob je probírána také otázka jejich původu, např. nakolik schizofrenie souvisí s vnějším prostředím (míra stresu, mikroorganismy, prenatální porucha vývoje mozku…) a nakolik s genetickou výbavou jedince.

Kniha sice vyšla v edici "Psyché", ale přírodovědně orientovaní čtenáři se v tomto případě rozhodně nemusejí obávat upovídanosti, která je typická pro některé autory populárně-psychologické literatury. Jde o "tvrdou" vědu a text publikace je informačně velmi hustý.
Odbornosti textu přitom naopak odpovídá jistá "suchost", tj. koncepcí knihy primárně není to, aby její četba byla nějak zábavná. Učebnicový a odborný charakter ji také činí spíše nevhodnou pro psychicky nemocné či zájemce o amatérské testování účinků psychotropních látek. Kniha se zabývá léčivy/psychofarmaky, nikoliv problematikou drog jako takových. Dysforika, antidepresiva či smart drugs (nootropní látky apod.) se textem spíše letmo mihnou, rovněž poměrně populární otázka "je či není prozac placebo" se v knize neřeší. Ani serotonin a dopamin nejsou jádrem textu a publikace také neposkytuje v tomto ohledu žádné jednoznačné odpovědi či dokonce návody.
Jde prostě o kvalitní odborný text určený opět odborníkům, byť ne nezbytně lékařům (pro pochopení se hodí spíše předběžné znalosti biochemie než anatomie).

(Zdeněk Fišar, Roman Jirák: Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie, Grada, Praha, 2001, http://www.grada.cz)

autor Pavel Houser