Chytrá baterie z GMO virů

Biologie |

Tým bioinženýrů ze slavného MITu totiž v časopise Science zveřejnil objev viru, který na sebe „balí“ kovové atomy. Takto vzniklé struktury se navíc skládají do požadovaných tvarů. Řetěz virů obalených vrstvičkou kovu není neutrální, ale nese elektrický náboj - a může tedy fungovat jako elektroda.




Geneticky modifikované viry by se mohly uplatnit ve zdánlivě tak odlehlém oboru, jako je výroba baterií.
Tým bioinženýrů ze slavného MITu totiž v časopise Science zveřejnil objev viru, který na sebe „balí“ kovové atomy. Takto vzniklé struktury se navíc skládají do požadovaných tvarů. Řetěz virů obalených vrstvičkou kovu není neutrální, ale nese elektrický náboj – a může tedy fungovat jako elektroda. Týmu na MITu se pod vedením Angely Belcherové zatím podařilo připravit anodu.
Jako základ pro genetickou úpravu posloužil virus označovaný jako M13 (bakteriofág). Za to, že se virus obaluje vrstvičkou kovu, je zodpovědná právě uměle vložená DNA, respektive povrchový protein, který se podle ní syntetizuje. Na počátku se vyšlo z proteinů, které umožňují živočišným buňkám vázat vápník. Zatím vyzkoušená modifikace umožňují virům lapat z okolí kobalt (ve formě oxidu) a zlato, předpokládá se ale, že jiné dodané řetězce DNA povedou ke vzniku struktur vykazujícím afinitu i k dalším kovům. DNA požadovaných vlastností se zjišťuje prostě tak, že se směs různě modifikovaných virů nalije na vrstvičku kovu, přičemž nadějné varianty zůstanou přilepeny.
Elektrodu či tenký povlak lze ze záporně nabitých komplexů viru a kovu vytvořit tak, že se nechá tvarovat na kladně nabitém podkladu z plastu.
Vědci uvedli, že popsaná technologie má oproti stávající výrobě baterií celou řadu výhod. Proces totiž probíhá za pokojové teploty a normálního tlaku a bez použití jedovatých chemikálií, výroba by tedy mohla být relativně levná. Takto vytvořené baterie by mohly být lehčí a menší než jsou současné výrobky odpovídající energetické kapacity. Předností je také snadná škálovatelnost – viry mohou vytvářet elektrody od nanoměřítka až po centimetrové tyčinky (provedený pokus vedl ke vzniku 10centimetrové anody). Uvažuje se i o tom, že by geneticky modifikované viry mohly „stavět“ solární články.

Zdroj: News Scientist, článek Stu Hutson: Battery electrodes self-assembled by viruses
http://www.newscientisttech.com/article/dn8961-battery-electrodes-selfassembled-by-viruses.html
http://www.scienceblog.com/cms/viruses_team_up_to_build_tiny_batteries_10378.html
http://www.technologyreview.com/BizTech-Energy/wtr_16673,296,p1.html
a další

Poznámka: Viry se samozřejmě samy nemnoží, růst vlákna je fyzikálně-chemickým procesem – spíše než "viry vytvoří" je namístě formulace "jsou poskládány". Viry je předtím potřeba namnožit v hostitelských bakteriích.

Poznámka: Omlouváme se za technické problémy s diskusí k tomuto článku. Problémy s přidáváním nových komentářů již byly odstraněny.








Související články




Komentáře

Napsat vlastní komentář

Pro přidání příspěvku do diskuze se prosím přihlašte v pravém horním rohu, nebo se prosím nejprve registrujte.