Student World

Nový jaderný reaktor „pokročilé“ generace s označením BN–800 bude do roku 2010 uveden do komerčního provozu v ruské elektrárně Bělojarsk. Prohlásil to Sergej Kirijenko, ředitel státní agentury pro jadernou energii ROSATOM. Podle vyjádření ruského prezidenta, Vladimíra Putina, stojí Rusko na prahu nové doby, kdy musí dojít k výraznému zrychlení vývoje jaderné energetiky.
Reaktor BN-800 má nahradit svého předchůdce, reaktor BN-600, který je dosud největším rychlým reaktorem na světě sloužícím ke komerčním účelům. BN-600 s výkonem 560 MWe dodává ročně do sítě okolo 4000 milionů MWh. Vyšším výkonem (1200 MWe) disponoval pouze francouzský reaktor Superphenix, který byl v roce 1999 odstaven.
Projekt rychlého reaktoru BN-800 začal již v roce 1985. Od možnosti průmyslového využití ho doposud dělila velká překážka – finance. V červnu minulého roku však vyzvali představitelé ruského parlamentu vládu, aby podpořila program výstavby reaktoru BN-800. Sergej Kirijenko uvedl, že vláda chce přidělit 1 miliardu rublů (38 milionů dolarů) ze státního rozpočtu právě na výstavbu rychlého reaktoru BN-800. „Příspěvek“ ruské vlády na dokončení tohoto projektu Kirijenko komentoval slovy: „je to více než dříve, ale méně než je potřeba“. Celkové náklady se totiž podle odhadů mohou vyšplhat až na několikanásobek vládního příspěvku.
Pokročilé typy reaktorů 3. generace a v budoucnu také 4. generace jsou dalším stupněm ve vývoji jaderného průmyslu. Podle usnesení mezinárodního fóra IV. generace (GIF) dojde v rozmezí let 2010 až 2030 k výraznému zdokonalení šesti typů reaktorů – jedná se o rychlý reaktor chlazený plynem, rychlý reaktor chlazený tekutým sodíkem, rychlý reaktor chlazený tekutým olovem, reaktor chlazený tekutou solí, vysokoteplotní reaktor chlazený vodou a vysokoteplotní reaktor chlazený heliem. Všechny reaktory musí splňovat nejen bezpečnostní nároky, ale také ekonomická hlediska spojená s výstavbou elektrárny i s jejím dalším provozem. GIF představuje sdružení deseti zemí s významným jaderným programem. Rusko do jejich výčtu sice nepatří, přesto spolupracuje s touto organizací především v oblasti výzkumu na reaktorech chlazených tekutým sodíkem, ve které je právě Rusko nejdále. Vedle GIF působí v této oblasti také Mezinárodní projekt novodobých jaderných reaktorů a palivových cyklů (INPRO), který zaštiťuje Mezinárodní asociace pro jadernou energii. Cílem INPRO je podporovat bezpečné, udržitelné a ekonomicky dostupné využití jaderných technologií v souvislosti s energetickými nároky 21. století. V současné době má 22 členů včetně Ruska. INPRO uvádí jako případovou studii zdokonalení jaderné technologie právě ruský rychlý reaktor BN-800.
Rychlý množivý reaktor BN-800 patří do kategorie pokročilých reaktorů chlazených sodíkem. Reaktor BN-800 bude disponovat 880 MWe; v porovnání s původním reaktorem BN-600 dojde ke zvýšení výkonu o 320 MWe. BN-800 dále nabízí výrazné vylepšení oproti současnému typu reaktoru BN-600: došlo ke zdokonalení sekundárního jaderného okruhu a používá se v něm kvalitnější materiál. Výraznou předností reaktoru BN-800 je také možnost použití více druhů paliv. Reaktor bude uzpůsoben „spálit“ za rok až dvě tuny plutonia získaného z vojenských zbraní. Nový ruský reaktor by měl přinést zlepšení také v oblasti finanční návratnosti nákladů. Podle odhadů budou výdaje na jeho výstavbu jen o 15 % vyšší než u konstrukce běžného tlakovodního reaktoru (VVER). Reaktor BN-800 by měl využívat uzavřeného palivového cyklu, který zahrnuje přepracování vyhořelého paliva a opětovné využití takto získaného uranu při přípravě nového paliva. Vysoce radioaktivní odpad, jenž nelze dále zpracovat, se vitrifikuje. Program uzavřeného palivového cyklu tak odpovídá celosvětovým požadavkům na hospodárné využívání přírodních zdrojů uranu.

Česká nukleární společnost (založena v roce 1992) je dobrovolnou a neziskovou odbornou organizací. Hlavním cílem ČNS je provádět osvětu, napomáhat vzdělávání veřejnosti v oboru jaderné energetiky a šířit objektivní informace z oblasti mírového využívání jaderné energie. Je členem Evropské nukleární společnosti.

Zdroje: webové stránky Rosenergoatom, International Nuclear Safety Center, NucNet, World Nuclear Association

Václav Hanus
Prezident ČNS
Tel.: 385 782 143
E-mail: cns.csvts@seznam.cz
Web: http://www.csvts.cz/cns

autor