Student World

Sešel jsem se nedávno s jedním spolužákem a lehce sentimentální vzpomínání na vysokoškolská studia posléze získalo značně kritický rozměr. Nakonec jsme se dohodli, že se mé výhrady vůči formě studia na VŠCHT stanou základem pro následující článek.
Budiž dopředu řečeno, že tato kritika není rozhodně míněna jako očerňování a zpochybňování hodnoty teoretického vzdělání. Poněkud idealisticky si stále myslím, že vysoké školy či akademie věd jsou nejsympatičtější instituce tohoto státu. Navíc, od chvíle, kdy jsem VŠCHT opustil, uplynul již nějaký čas. Můj komentář je tedy psán s odstupem a snad už bez zbytečných emocí. A také popisuje situaci v první polovině 90. let – doufám tedy, že od té doby se již věci změnily k lepšímu a můžete mi odpovědět “ale tak už to přece dávno není.”
Kdybych měl své výhrady shrnout do jediné věty, asi bych řekl, že VŠCHT není tak docela vysokou školou. Výuka vychází z utilitaristických předpokladů, podle nichž je věděním to, co vám umožní efektivněji provozovat výrobní linku na jogurty a v případě poruchy ji opravit. Nesouhlasím. Richard Feynman napsal něco ve smyslu, že věda je prostě největší dobrodružství moderní doby a neděláme ji kvůli praktickým aplikacím. Ty se dostavují jen jaksi mimochodem.
VŠCHT má spíše charakter průmyslovky (pouze můj povrchní dojem, sám jsem studoval gymnázium). Neučíte se matematiku proto, abyste se zamýšleli nad vztahem matematické abstrakce ke světu jako takovému, ale abyste mohli počítat příklady. Opět tedy čirý utilitarimus. Nejste vedeni k samostatnému myšlení, ale abyste se cosi namemerovali. Můžete klidně počítat a vyplňovat s úspěchem testy (pokud je rovnou nějak neopíšete), aniž jakkoliv rozumíte podstatě popisovaných příkladů. V laboratořích někde pouštíte jakési přístroje a v noci pak smolíte protokoly, což jsou opravdu extrémně netvůrčí aktivity. Ve fyzikální chemii vás seznámí s pojmem entropie, ale už s faktem, že tato veličina má klíčový vztah k šipce času, vývoji vesmíru i k otázce života. V chemickém inženýrství (tenhle předmět se učil způsobem, který mi obzvlášť ležel v žaludku) se zavedou bezrozměrná kritéria, ale už vám neřeknou širší souvislosti a třeba jejich vztah k teorii chaosu. Ve fyzice jsem postrádal zaměření na nové obory, kvantovou fyziku a teorii relativity. Doděláte školu bez toho, abyste přišli do styku s tím, že se někdo pokouší o finální sjednocení.
Nechci tím tvrdit, že vyučující řady předmětů nejsou lidé s širokým rozhledem a vědomím souvislostí (někteří rozhled dle mého názoru rozhled opravdu postrádali, ale bylo jich skutečně minimum). Problém je však v celkové koncepci výuky a tak jsou ty nejzajímavější poznámky mnohdy napsané ve skriptech drobným písmem dole pod čarou. Tak jsem se s řadou velmi zajímavých faktů setkal jaksi mimochodem, s trochou nadsázky řečeno téměř proti vůli vzdělávací instituce. Rád vzpomínám na několik výjimek, asi hlavně na biochemii. (K Vodrážkovým skriptům se rád vracím dodnes a biochemií se stále zabývám, byť jen jako koníčkem.) A pak samozřejmě v rámci diplomových prací alespoň někdy přibývá nutnost věci nějak pochopit, totéž bude zřejmě/snad i případ postgraduálu (k tomu jsem již nějak neměl sílu). To vše by však mělo být součástí studia hned od počátku.
Ještě k těm diplomovým pracem. Měl jsem příležitost do řady z nich nahlédnout a mnohdy jsem měl dojem, že byly napsány osobami nacházejícími se na samé hranici gramotnosti. To je další problém: VŠCHT neučí člověka se nějakým způsobem vyjadřovat, písemně ani ústně, kultivovat tak svůj projev i způsob, jakým o světě přemýšlíme. Neměl by být součástí přijímacího řízení nějaký gramatický test? Nemělo by se místo zaškrtávacích položek a/b/c občas psát třeba eseje?
Aby mi bylo správně rozuměno: vůbec nepopírám význam konkrétních znalostí a dovedností ve prospěch nějakých nicneříkajících obecností (jak to dělají média, kdy naopak brilantní stylisté píší mnohdy o věcech, jimž vůbec nerozumějí, nepokládají celou skutečnost navíc ani za nic nežádoucího a dokonce se domnívají, že právě v tom spočívá žurnalistická profesionalita) a nechci, aby se místo řešení diferenciálních rovnic psaly na toto téma filozofické traktáty. Jde mi spíše o perspektivu, do níž jsou konkrétní znalosti řazeny, o samotnou filozofii a metodologii vědy. Není vůbec nutné zavádět žádné nové vyučovací předměty humanitního typu, úplně stačí proměnit koncepci předmětů stávajících. Např. si při řešení každé rovnice položit otázku: co vlastně znamená, když řeším tuto rovnici? Jaké fyzikální realitě odpovídá můj postup? Jaké nevyslovené předpoklady umožňují využít právě v tuto chvíli právě tuhle metodu?
Nedovedu posoudit, nakolik se VŠCHT v tomto ohledu liší od jiných vysokých škol. Zkušenost jsem udělal pouze se suchdolskou “zemědělkou”, která v testu obstála ještě mnohem hůře. Na několika jiných VŠ jsem oponoval diplomové práce, z čehož však nejde příliš soudit na celkový stav výuky.
Na pražské PřF UK se každý čtvrtek konají ve Viničné jakési nadstavbové přednášky o přesazích biologie, zejména té evoluční. Chodím tam velmi rád a vždy si vzpomenu, že něco takového na mé vysoké škole zcela chybělo. Nějaké nepovinné semináře typu Dějiny přírodních věd. Mimochodem, na té PřF UK si můžete zapsat třeba i alchymii.
Škola za mého studia vpodstatě produkovala strojní součástky do industriálního soukolí. Nechci být kouskem přepravního pásu, který převáží z jedné strany na druhou právě vyrobené čistící prostředky nebo mléčnou čokoládu. Proto jsem po skončení VŠCHT začal dělat něco úplně jiného.
VŠCHT mi v duši zanechala jakousi pachuť, vůbec se nevztahující k chemii samotné, ale k myšlence, že poznání je čímsi ve službách průmyslu. Vzpomínám si, že ještě na komunistickém gymnáziu jsme se učili něco v tom smyslu, že věda je “zkoumání přírodních zákonů a jejich využití ve prospěch lidské společnosti”. Dokud nepochopíme, že poznání, vědění a vzdělání (či jak to chcete nazvat) jsou hodnotou samy o sobě, které navíc stojí/měly by stát v žebříčku pěkně vysoko, z bludného kruhu cesta ven nepovede.

(Autor absolvoval v roce 1996 s červeným diplomem)

Poznámka: vzhledem k množství a délce komentářů hrozí při zaškrnutí volby "zobraz všechny komentáře" buffer overflow.V případě problémú proto znázorňujte komentáře postupně…

autor Pavel Houser