Student World

O metanu se kdysi předpokládalo, že mohl být přítomný v pozemské atmosféře ještě před vznikem života a podílet se i na syntetických reakcích v „prapolévce“, tyto představy jsou však dnes již spíše opuštěny. Po vzniku života ale metan unikal do atmosféry jako produkt tehdy hojných metanogenních bakterií.
Před zhruba 2,6 miliardami let (výzkum se přesněji soustředí na období mezi 2,5 až 2,65 miliardami let) už samozřejmě o sto šest běžela fotosyntéza, nicméně kyslík se v atmosféře ještě nehromadil, spotřebovával se hlavně na oxidaci dvojmocného železa v oceánech. V plynném obalu Země tehdy převládal dusík a oxid uhličitý, dále i metan. Pozemská atmosféra připomínala Titan i tím, že metan byl doplňován dalším uhlovodíky, etanem a propanem (poznámka: ty byly také biogenního původu? asi spíše ne…). Na rozdíl od Titanu přirozeně pozemské uhlovodíky ale „nepršely“.
Protože metan je účinný skleníkový plyn, tehdejší atmosféra Zemi krajně vyhřívala. Jak to, že se Země za takových okolností nestala neobyvatelnou, i když jistě bylo tepleji než dnes? Skleníkově přece působí i vodní pára, takže větší teplota a větší odpar by mohly snadno spustit kladnou Zpětnou vazbu, asi jako na Venuši.
Možná, že roli tehdy hrály aerosoly v atmosféře, které Zemi ochlazují už dnes. Tehdejší atmosféra mohla být neprůhledná, plná mraků a mlh. Slunce také dodávalo Zemi méně tepla (to ovšem platí pro celou minulost naší planety, čili tím se kolísání teplot dá vysvětlovat jen omezeně).
Takový model alespoň představila Aubrey Zerkle z University of Newcastle. Výsledky jsou založeny na analýze mořských sedimentů ze zkoumané doby. Práce byla publikována v Nature Geoscience.

Zdroj: The Register

autor Pavel Houser