tisková zpráva Evropské jižní observatoře č. 29/2014
Po desetiletí se vědci domnívali, že obvyklým produktem interakce a slévání galaxií jsou eliptické galaxie. Nyní se však vědcům využívajícím teleskop ALMA a řadu dalších radioteleskopů podařilo objevit přímé důkazy, že při kolizi galaxií mohou poměrně často vznikat rovněž diskové galaxie. Tento překvapivý výsledek by mohl pomoci vysvětlit, proč je ve vesmíru tak velké množství spirálních galaxií podobných té naší.
Junko Ueada (Japan Society for the Promotion of Science) a jeho mezinárodní výzkumný tým získali překvapivá pozorování, která prokazují, že většina galaktických kolizí v blízkém vesmíru – ve vzdálenosti 40 až 600 milionů světelných let od nás – končí zformováním takzvané diskové galaxie. Diskové galaxie – mezi které patří i spirální galaxie jako je ta naše, nebo čočkovité galaxie – jsou definovány tak, že obsahují zploštělou (lívancovitou) oblast plynu a prachu, a tím se odlišují od eliptických galaxií.
Po nějakou dobu byla přijímána myšlenka, že spojení diskových galaxií může vést ke vzniku galaxie eliptického tvaru. Během divokých procesů vzájemné interakce nebo dokonce galaktického kanibalizmu získávají galaxie nejen hmotu, ale rovněž mění svůj tvar a mění se tedy i typ, jakým je galaxie klasifikována.
Počítačové simulace provedené v 70′ letech 20. století předpověděly, že interakcí dvojice srovnatelných diskových galaxií by měla vzniknout eliptická galaxie. Simulace předpovídá, že většina dnešních galaxií by měla být eliptická, což je ale v rozporu z pozorováním, podle kterého má 70 % galaxií tvar disku. Modernější simulace však ukázaly, že kolize mohou skončit rovněž vznikem diskových galaxií.
Aby mohli pozorováním identifikovat tvary galaxií po vzájemném splynutí, zkoumali členové týmu rozložení plynu v 37 galaxiích, které jsou v konečné fázi slévání. K pozorování emisí oxidu uhelnatého (CO), který využili jako indikátor molekulárního plynu, použili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/sub-millimeter Array) a řadu dalších radioteleskopů. [1]
Provedený výzkum je dosud největší studií molekulárního plynu v galaxiích a nabízí unikátní pohled na jednu z možností vzniku naší Galaxie. Podařilo se ukázat, že téměř všechny sledované následky kolizí mezi galaxiemi vykazují přítomnost zploštělých oblastí molekulárního plynu, a jedná se tedy o diskové galaxie ve stádiu zrodu. Junko Ueda vysvětluje: „Poprvé máme pozorovací důkazy, že slévání galaxií může vést ke vzniku diskových galaxií. Je to značný a neočekávaný pokrok v našem chápání záhadného vzniku diskových galaxií“.
Stále je však co objevovat. Junko Ueda k tomu dodává: „Musíme se zaměřit na vznik hvězd v těchto plynových discích. Musíme se také podívat hlouběji do vzdáleného vesmíru. Víme, že většina galaxií v ještě vzdálenějším vesmíru má také disky. Nevíme však, zda i za jejich tvary jsou zodpovědné procesy slévání galaxií a nebo jestli vznikly v důsledku postupného přísunu chladného plynu z okolí. Možná se nám podařilo objevit obecný mechanismus, který funguje po celou dobu existence vesmíru.“
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí
Poznámky
[1] Data byla pořízena těmito přístroji: ALMA; Combined Array for Research in Millimeter-wave Astronomy: pole 23 parabolických antén pro milimetrové vlny v Kalifornii; Submillimeter Array: pole devíti parabolických antén pro submilimetrové vlnové délky na hoře Mauna Kea, Havaj; Plateau de Bure Interferometer; NAOJ Nobeyama Radio Observatory: radioteleskop o průměru 45 m; radioteleskop o průměru 12 m patřící National Radio Astronomy Observatory (USA); 14metrový radioteleskop patřící Five College Radio Astronomy Observatory (USA); radioteleskop o průměru 30 m patřící IRAM a Swedish-ESO Submillimeter Telescope.
