Fyzikalni zakony, podle vseho, co vime, maji jednodussi a symetricky tvar pri dostatecne vysokych energiich, kde se jednotlive interakce spojuji (podobnou vec znate z teploty, pri vysokych teplotach jsou latky v plynnem skupenstvi, ktere je jednodussi a plati pro ne jednoduche zakony typu pV=nRT, zatimco kdyz latka zamrzne, snizi se jeji symetrie – krystal vypada ruzne z ruznych smeru).
Hypoteticky se elektroslaba a silna interakce spojuji pri energiich radu GUT, tedy asi 10^16 GeV, a tam muze mit spolecna interakce silu, ktera ma treba i jednoduche vyjadreni, typu g^2/4.pi = 1/24.
Pri nizsich energiich je treba interakce oddelit a vazebna konstanta kazde z nich se vyviji v zavislosti na energii, pri ktere silu interakce merime, a to s logaritmem energeticke skaly. Pri energiich radu 100 GeV se rozdeli slaba a elektromagneticka interakce – to vime jiste, uz za to take par
lidi dostalo Nobelovy ceny, teoretici i experimentatori (Higgsuv boson narusi elektroslabou symetrii), na teto skale energii je sila obou interakci popsana konstantami g,g‘, ktere jsou radu jedna desetina. Pak se meni elektromagneticka a slaba vazebna konstanta v podstate samostatne.
Elektromagneticka konstanta jemne struktury klesne z 1/129 pri vysokych energiich na asi 1/137.036. Tato velikost pri velmi nizkych energiich je
vysledkem sloziteho "obalovani" nabitych castic chvilku zijicimi pary elektronu a pozitronu apod. a jen velmi sotva muze mit nejaky jednoduchy
popis, ktery se o fyziku pri vyssich energiich nestara.
Z hlediska efektivniho popisu pri nizkych energiich je mozna v podstate libovolna hodnota konstanty jemne struktury, k spocteni te spravne musite
znat fyziku vysokych energii a renormalizacni grupu, ktera urcuje, jak se sila interakce meni v zavislosti na energii.
Poznámka redakce: Názory uveřejněné v rubrice dopisy a takto označené nevyjadřují stanovisko redakce.
