Student World

Chtělo by to hlubší analýzu: Prigogin je zakladatelem synergetiky, zatímco Hawking je "čistý fyzik". Takže "Pravdu má spíše Hawking", protože popisuje elementárnější a prokazatelnější jevy. Ale položená otázka není korektní.
 
Uvedené chemické reakce jsou jistě zajímavé, ale neporušují se v nich žádné fyz. zákony. Podobné oraganizované chování můžeme modelovat i tak, že umístíme do kruhu knoty, které špatně nasávají olej. Zapálíme jeden z nich a zacloníme levého souseda. Oheň se nám rozšíří opačným směrem a pokud jsou dobře vyváženy parametry, ohnivá stopa bude rotovat po kruhu do vyhoření olejové lázně pod knoty.
Tento příklad je natolik primitivní, že nikoho nesvádí k mystickým vysvětlením. Podobně konvekční buňky v oleji apod.
Našim problémem je prostě to, že nejsme schopni řešit nelineární diferenciální rovnice v uzavřeném tvaru. Modelování vždy uvízne v případech, kdy část systému diverguje, ale celková energie je konečná. Trajektorie pak tvoří hustou strukturu, jejíž dimenzi lze vyjádřit neceločíselně.
Nechci zabřednout do nepřesností, je to už přece jen delší doba, co jsem tyhle věci trochu studoval…

Poznámka Pavel Houser: Z další mejlové diskuse nad otázkou, zda je tedy problém primárně matematický (neschopnost řešit rovnice) nebo spíše metafyzický/principiální (systémy se chovají podle svého).

Odpověď:
Jde o oba.
Technický problém je v tom, že neumíme řešit nelin. dif. rovnice analyticky.
Principiální je v tom, že i kdybychom to uměli, nejsme v principu schopni zjistit současně všechny parametry a svět se pod povrchem chová kvantově.

Vlastně i ten principiální je v podstatě odvozen od technického. Zase jsme se dostali k řešení nelin, dif. rovnic, ale teď už kvantových (Schroedingerových).

Můj osobní dojem (víra?) je, že svět je v podstatě deterministický, přičemž jsme v predikci omezeni mírou poznání stavu a vztahů. Docela bych byl rád, kdyby se našlo nějaké hezké vysvětlení toho, proč se v kvantové fyzice musí integrovat přes všechny možné trajektorie, abychom dostali výslednou amplitudu. Medoda je to ověřená, jen mi schází jednoznačná interpretace. (viz. kniha R. Feynmana Neobyčejná torie světla a látky) Nebo co je skutečnou  příčinou principiální nerozlišitelnosti kvantových částic.

Tyto věci považuji za zásadnější, nežli otázky kolem synergetiky, která se více méně odehrává v rámci nekvantové fyziky nelineárních systémů.

Poznámka: vzhledem k množství a délce komentářů hrozí při zaškrnutí volby "zobraz všechny komentáře" buffer overflow. V případě problémů proto znázorňujte komentáře postupně (vždy po několika "kusech"). Omlouváme se za chybu systému.

autor Pavel Góra