Jedny z nejvzácnějších a nejdražších kovů na Zemi, platina a iridium, mohou být především mimozemského původu, alespoň tedy ty ve vnějších částech zemského obalu, které můžeme využívat. Kovy se na Zem mohly dostat při srážkách s asteroidy či jejich úlomky.
K tomuto závěru dospěl Gerhard Schmidt z univerzity v německém Mainzu. Vychází mu, že k dosažení současné koncentrace iridia a platiny v zemské kůře bylo potřeba asi 160 asteroidů o průměru 20 km.
Schmidtův tým 12 let analyzoval zastoupení těchto kovů v meteoritech a srovnal je s jejich výskytem v zemské kůře a plášti. Použity byly také vzorky srovnané na Měsíci misí Apollo a meteority původem z Marsu.
Platina a iridium byly přítomné v mlhovině, z níž vznikla sluneční soustava. Při formování Země se ale spolu se železem (a např. niklem) většina z nich „protekla“ do vnitřní části – zemského jádra. Vyšší přítomnost těchto prvků ve vnějších částech Země může být proto důsledkem střetu Země s planetkou velikosti snad až Marsu; při této kolizi vznikl i Měsíc. Poměry ruthenia a irida, jak je dnes nacházíme na Zemi, nasvědčují tomu, že toto těleso se mělo ve sluneční soustavě vytvářet někde mezi Venuší a Marsem.
Zastoupení těchto kovů v zemské kůře neodpovídají kamenným meteoritům (chondritům), je mnohem vyšší. Země se zřejmě kdysi srazila s planetkou, která měla kovové jádro. Ze známých kovových meteoritů se pozemské poměry nejvíce blíží železnému impaktu Charlotte.
Zdroj: ScienceDaily
Poznámky:
– dostaly se tyto kovy na Zem během „velkého bombardování“ před cca 4 miliardami let?
– spekuluje se, že by mohly existovat i asteroidy převážně ze zlata a mimozemského původu by mohla být i některá naleziště zlata na Zemi.
– podobně organické látky mohly být na Zem přineseny kometami.
– kosmické kolize tedy nemají jen destruktivní význam (i když zrovna nepřítomnost platiny by pozemský život nejspíš nijak nepoznamenala)
Viz také:
Skepse k dolům na jiných planetách
100 let od pádu Tunguského meteoru
