V různých ekosystémech jsou limitujícím faktorem různé látky – třeba dusík, fosfor nebo železo. Nicméně nový výzkum ukazuje, že ekosystémy se od sebe zase nemusí lišit tolik, jak se dosud předpokládalo.
Skupina vědců, kterou vedl profesor James Elser z Arizona State University, publikovala v říjnovém vydání časopisu Nature studii, která srovnávala pozemské, sladkovodní a mořské ekosystémy z hlediska toho, zda se jim nedostává spíše dusíku nebo fosforu. Nejedná se samozřejmě jen o akademický problém, dusíkem a fosforem se hnojí atd. atd.
Tradičně se předpokládalo, že ve sladké vodě se nedostává spíše fosforu, zatímco v mořích, pralesech i travnatých porostech je limitujícím prvkem dusík. Podle nové studie se zdá, že ve všech ekosystémech jsou naopak oba prvky limitující zhruba ve stejné míře. Z čehož by vyplývalo, že nemá třeba valný smysl obohacovat půdu o dusík bez toho, abychom přidávali rovněž fosfor.
Zdroj: Eurekalert
Poznámky: Co ale empirické poznatky, třeba ohledně hnojení samotným ledkem (dusičnan)? Co výhodnost fixace vzdušného dusíku? Pravděpodobně tedy článek chce říci, že obohacování samotným dusíkem má smysl jen do určité malé míry, protože pak se začne nedostávat fosforu.
