Student World

Před nedávnem jsme se na Science Worldu dotkli otázky obeplutí Afriky Féničany za faraona Nekoa kolem roku 600 př. n. l. (http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/0AE26D0870D75701C12572000036FE35 + diskuse k článku). Na stejné téma napsal do Vesmíru 11/2006 zajímavý text egyptolog doc. Břetislav Vachala.
Autor poznamenává, že jediným pramenem o tom, že se taková plavba kdy uskutečnila, je informace z Hérodotových Dějin (jiné nálezy fénických písemných dokladů o této výpravě nebo objevy fénických památek v jižní Africe jsou falza, nebo se alespoň nepotvrdily). Z toho na druhé straně nelze vyvodit, že k obeplutí Afriky nedošlo. Technické prostředky, které měli féničtí námořníci k dispozici, by plavbu umožňovaly. Věrohodnost údajů je dokumentována na odhadu rychlosti fénických lodí; protože podle Hérodota féničtí námořníci vždy někde zaseli a vyčkali sklizně obilí, plavba se odpovídajícím způsobem protáhla. Britský egyptolog Lloyd odhadl čistý čas plavby fénické lodi kolem Afriky na 270 dnů, Hérodotos uvádí, že Féničané se zpět dostali ve třetím roce plavby. Další pokusy o obeplutí celé Afriky byly ale v této době neúspěšné (např. za perského krále Xerxa), nebo o nich alespoň nemáme žádné informace. Kartaginci se později plavili jen podél pobřeží západoafrického.
Shrnuto: těžko říct.

Druhá zajímavost z Vesmíru. Oblíbeným tématem nejen záhadologů, ale i seriózních vědců, jsou starověké galvanické články. Nálezy „článků“ ze starověkého Iráku (na toto téma viz např. http://www.scienceworld.cz/sw.nsf/ID/F9C1548B1A84F914C12570CF005B90E3) zase nemusí být takovou výjimkou. Je možné, že chemické reakce, při kterých dochází k vylučování jednoho kovu na povrchu jiného kovu (to ještě není sice článek produkující elektrickou energii, ale zajímavé je to určitě), se používaly častěji. Na toto téma psal v říjnovém Vesmíru prof. Vladimír Karpenko (známý mj. svými texty o dějinách alchymie).
Z 3. století př. n. l. pochází nález mincí na území dnešní Itálie. Jedná se o padělky stříbrných drachem, vyrobené z olova. Aby padělky nebyly poznat na první pohled, byly logicky pokryty vrstvou stříbra. Zajímavé však je, že mezi olovem uvnitř a stříbrem na povrchu se ještě nalézá vrstva mědi. To naznačuje dvoustupňový postup, kdy na povrchu olova byla nejdřív vytvořena vrstvička mědi a až na ní stříbro (jednostupňové vylučování stříbra na povrchu olova totiž nevede k dobrým výsledkům, stříbro se v tomto případě vylučuje jako černý prášek – je třeba použít poměďování jako mezistupeň). Zvolený postup odpovídá pořadí kovů v řadě podle jejich ušlechtilosti; není jasné, jaké konkrétní roztoky byly při padělání použity, v textu je ale možné provedení za použití chemikálií známých v antice naznačeno.
Samotné vylučování jednoho kovu na povrchu jiného bylo později alchymisty pokládáno za důkaz, že došlo k „transmutaci“.

Zdroje:
Břetislav Vachala: První obeplutí Afriky, Vesmír 11/2006
Vladimír Karpenko: Elektrochemie ve starověku, Vesmír 10/2006

autor Pavel Houser