Student World

Vědci z University of Georgia objevili u dvou skupin mořských bakterií gen, který dokáže přepínat metabolismus síry. V jednom případě jsou závěrem metabolických drah produkty unikající do atmosféry, ve druhém síra zůstává v moři.

Objev má význam i z hlediska studia vývoje klimatu. Síra je mikroorganismy i mořskými řasami do atmosféry uvolňována hlavně jako dimethylsulfid. Ten se účinkem kyslíku oxiduje na oxidy síry, ty v atmosféře reagují s vodou, přičemž vznikají kapičky kyselin, které slouží jako kondenzační jádra mraků. Mraky kromě jiného odrážejí dopadající sluneční záření, takže popsaný mechanismus planetu v prvním plánu ochlazuje. Sloučeniny síry pak spadnou s deštěm, čímž se síra dostává do pevninských systémů. Pokud naopak prší přímo nad oceánem, může se to hodit i místním organismům, které se tak dostanou ke sloučeninám dusíku a fosforu spadlým spolu s deštěm.

Nově objevený gen umožňuje mořským mikroorganismům metabolismus síry přepínat. „Uzlem“ metabolismu je dimethylsulfoniopropionát (CH3 )2S+CH2CH2COO-. Ten buňce slouží hlavně k regulaci osmotických vlastností a dále se může přeměnit na plynný dimethylsulfid. Existuje ale i druhá větev metabolismu vedoucí přes CH3SH nakonec k sirným aminokyselinám. (Poznámka/pokus o vysvětlení: CH3SH je plyn, ale pravděpodobně do atmosféry uniknout nestačí, neb je dále metabolizován; také je na rozdíl od dimethylsulfidu rozpustnější ve vodě.)

Zdroj: Eurekalert, http://www.eurekalert.org/pub_releases/2006-10/nsf-bg102706.php
http://en.wikipedia.org/wiki/Dimethylsulfoniopropionate (a odkazy na další sloučeniny)
a další

autor Pavel Houser