Gen je v ortodoxní definici chápán jako úsek nukleové kyseliny. Co to ale přesně znamená? Existují totiž různé definice tohoto pojmu…
Dle té nejčastější definice je gen část DNA, dle které se přímo tvoří bílkovina, v širším smyslu se sem ale někdy zařazují i části, které mají význam regulační a signální. Takže se s pojmem gen se částečně překrývá širší pojem cystron, stejně tak jako užší pojem alela, tedy jedna ze dvou forem, ve které je gen v organismu zastoupen (když Richard Dawkins napsal svůj besttseller Sobecký gen, hovořil zde vlastně o alelách — uznáte ale jistě, že Sobecká alela by zdaleka nezněla tak hezky :-)).
Geny bohužel nemůžeme nějak snadno definovat podle konstantní délky. Některé mají tisíce nukleotidů, nejmenší gen, objevený u bakterie Escherichia coli, obsahuje 21 nukleootidů, které kódují polypeptid o sedmi aminokyselinách (jde o antibiotikum mikrocin C7).
Samozřejmě: syntéza bílkoviny začíná vzždy jednou konkrétní aminokyselinou, které odpovídá konkrétní sekvence DNA. Stejně je tomu i s koncem genu, délka úseku mezi oběma body je však v případě různých genů různá….
Gen bohužel nelze definovat ani jako "uspořádanou" část DNA, protože lingvistické analýzy ukázaly, že i tzv. balastní DNA vykazuje uspořádanost odpovídající přirozeným jazykům.
Richard Dawkins nakonec definuje gen velice volně prostě jako část, která se obvykle zkopíruje správně při buněčném dělení, tj. přežije zamíchání při tzv. crossing overu.
A konečně: alternativní biologické směry by dodaly, že gen by měl být definován spíše jako jednotka informační než biochemická a jeho ztotožnění s určitým úsekem molekuly DNA nemusí být vůbec tak dobrý nápad, jak se všeobecně soudí.
