Student World

Giulianimu, který pracuje v italském Národním fyzikálním ústavu, dnes sice v Itálii pochopitelně všichni pozorně naslouchají, ale vědci jsou k jeho návrhům na monitorovací a varovné systémy krajně skeptičtí. Jedna věc je předpovědět, kde je riziková oblast a kde dříve či později k velkému zemětřesení nejspíš dojde – takovou předpověď lze udělat poměrně spolehlivě, ale konkrétní čas se určit nedá.

Giuliani vydal své varování na základě zaznamenaných emisí radonu (přesněji řečeno zvýšeného úniku radonu, ten jinak ze země proudí neustále), podobnou vazbu ale ostatní odmítají jako spolehlivý indikátor. Radon se v této roli zkoumal od 70. let, ale nakonec se k žádné důkazy nenašly. Brian Baptie z British Geological Survey uvedl, že v řadě případů zemětřesení nastalo bez emisí radonu, jinde byly zaznamenány, ale zase nedošlo k otřesům. Ne že by na tom tedy jiné metody byly lépe, a to se jich zkoušelo požehnaně – od zkoumání chování švábů na zlomových liniích až po sledování hladiny podzemní vody. Každopádně, pokud Giuliani někdy v minulosti dospěl, co se radonu týče, k nějakým novým zjištěním, nedal svoji práci k recenznímu řízení. Aby mohl být brán vážně, měl zvolit standardní postup.

I samotná Giulianiho prognóza měla ve skutečnosti k přesnosti daleko, předvídal zemětřesení o několik dní dříve a jeho epicentrum určil do města Sulmona, tedy do vzdálenosti asi 50 km od skutečné události. Jak by se v takovém případě vůbec měly úřady postupovat? Mohly být povinně evakuovány statisíce lidí odjinud a mezitím, až by se předpověď nenaplnila, by se do oblasti zase vrátily…?

„Zemětřesení za současného stavu znalostí předpovědět nelze,“ shrnuje Ross Stein, geogyzik z U.S. Geological Survey v kalifornském Menlo Park.

Zdroj: NewsDaily

autor Pavel Houser