Bruce Kane z University of Maryland v College Park vložil vločky grafenu o šířce v řádu mikrometrů do vakuové komory. Pak v komoře nechal oscilovat elektrické pole tak, aby se vločky udržely ve vzduchu. Vločky roztočil pomocí světelného paprsku polarizovaného kruhově – tak, aby při srážce předával moment hybnosti tělesu v cestě. Výsledkem je hodnota, která o několik řádů přesahuje dřívější rekord 30 000 otáček za minutu – v tomto případě byla ovšem použita jiná technologie, optická past.
Grafen má kromě zajímavých elektromagnetických vlastností také obrovskou pevnost. Předpokládá se, že by mohl být základem nosného vlákna plánovaného výtahu na oběžnou dráhu. Právě pevnost umožnila provést i současný experiment – vločky z běžných materiálů by při takové rotaci nevydržely pohromadě a byly by roztrhány. Teoretické modely ukazují, že grafen by dokonce mohl zvládnout i rotaci až tisíckrát vyšší.
Uvedený postup by mohl najít i technologické využití. Levitující a prudce rotující grafen by se mohl např. spojovat do složitějších struktur. Při takových extrémních podmínkách je navíc naděje pozorovat i dosud neznámé fyzikální jevy.
Zdroj: New Scientist
Obrázek: Struktura grafenu, zdroj obrázku Wikipedia, licence obrázku public domain
